„Nabízejí detaily každodenního života v době Staré říše a jsou považovány za nejstarší nalezené,“ řekl egyptský ministr kulturního dědictví Mohammed Ibrahím.

Písemnosti nalezli okolo Vádí Džarfu, nejstaršího přístavu světa. „Přístav u Vádí Džarfu na břehu Rudého moře, asi 180 km jižně od Suezu, byl datován do doby okolo roku 2600, do časů vlády panovníka Cheopse,“ uvedl Ibrahím. Tým archeologů tu našel i kamenné kotvy sloužící v přístavu se stopami po lanech.

Přinejmenším část ze čtyř desítek papyrů obsahuje měsíční výkazy přístavních zaměstnanců, kteří měli na starost překládku mědi a dalších surovin z dolů na Sinaji. Listiny s hieroglyfy uvádějí počty zaměstnanců a popisují, co dělali.

Vádí Džarf byl podle Ibrahíma jedním z nejdůležitějších přístavů Staré říše. Putovaly přes něj vzácné suroviny, zejména měď, nejstarší kov používaný ve válce i při práci. Do údolí Nilu mířily přes Vádí Araba.

„Dveře“ jako do pyramid

Archeologové našli v prostoru dávného sídliště zbytky domků, v nichž žili přístavní dělníci, i třicet širokých chodeb vytesaných do skály uzavíraných kamennými bloky s nápisy faraona Cheopse. Na stěně jedné z chodeb se našla i malba písaře jménem „Sš n Š-rsy Jdw“.

Dva a půl metru široké a dva metry vysoké chodby sloužily zřejmě jako sklady. Jejich „dveře“ připomínají podle francouzského archeologa Pierra Talleta uzávěry, které se v době Staré říše používaly i k zajištění vstupu do pohřebních komor v pyramidách. „Je docela překvapivé používání takového monumentálního systému pro dočasné skladování materiálu,“ poznamenal archeolog.

Vádí Džarf objevili před téměř šedesáti lety francouzští piloti, řádné vykopávky však zde probíhají až v posledních letech.

Tallet spekuluje, že odsud mohly vyplouvat už v době Staré říše výpravy nejen na Sinaj, ale i do Puntu, bájné země zlata.