Nový směr pátrání po příčinách vymizení většiny druhů je založen na analýze sedimentů pocházejících ze sklonku permu, kterou provedl výzkumník z Massachussetského technologického institutu  (MIT) Daniel Rothman. Tyto vzorky dokazují, že hodnoty přítomnosti uhlíku rostly velmi rychle na to, aby to odpovídalo nějakému geologickému procesu včetně erupcí nebo dopadu meteoritu, což byly dřívější hlavní předpokládané příčiny vyhynutí druhů v permu.

Rothman přišel podle serveru IO9 s myšlenkou, že za růstem hladiny uhlíku byl mikrobiální proces. Jeho tým mimo jiné zkoumal genom mikrobů methanosarcina, zodpovědných za produkci biogenického metanu na Zemi. Mikrob získal tuto schopnost před 231 milióny let, což se časově shoduje, ale tato shoda sama o sobě nestačí.

Methanosarcina by potřebovali ohromné množství niklu, aby vyprodukovali takové množství metanu tak rychle. A výskyt niklu se podle sedimentů skokově zvýšil před 251 milióny let.

Vychýlení rovnováhy

Zdrojem niklu byla zřejmě vulkanická hyperaktivita na Sibiři, kde se dostávala na povrch na nikl bohatá láva. Náhlé množení mikrobů a skoková produkce metanu pak mohla uvést do chodu proces, který vychýlil rovnováhu v přírodě a zřejmě spustil poměrně rychlou biosférickou katastrofu globálního rozsahu, kterou s prudkými změnami klimatu nepřežila většina druhů.

Metan je totiž mnohem účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý. Dá se proto předpokládat vyvolání náhlé změny klimatu.

Perm se tak může stát důležitým modelem pro vysvětlení hrozby, kterou pro biosféru nyní podle některých teorií představuje pro Zemi lidstvo - místo mikrobů.

Podle jiných vědců však mohla stačit jen extrémně silná sopečná činnost na Sibiři a v Číně, kdy sopečný prach zastiňuje Zemi, takže nemůže probíhat fotosyntéza. Současně také vyvržený oxid uhličitý působí jako skleníkový plyn.