Na lebce tohoto pravěkého člověka, jehož pohlaví není zatím s jistotou určeno, je vyvrtaný otvor. Neurochirurg Jürgen Piek a radiolog Karlheinz Hauenstein ji proto podrobili počítačové tomografii, aby zjistili důvod operace.

Pravěký operatér použil k zákroku pazourek. O případném umrtvení mohou vědci ale jen spekulovat. Otvor v lebce má rozměry osmkrát pět centimetrů. To, že trepanaci müritzský Ötzi přežil, dosvědčují známky hojení v oblasti rány. Podle výsledků analýzy žil po operaci ještě několik týdnů nebo měsíců.

Mumie ledového muže Ötziho

Mumie ledového muže Ötziho

FOTO: fotobanka Profimedia

"Kdo to provedl, musel svému řemeslu dobře rozumět," řekl Piek. Dodal, že to byl úctyhodný výkon, protože lidé tehdy měli pro otevření lebky k dispozici jen primitivní nástroje, kterými mohli snadno poškodit mozkovou blánu. Také poprvé našel náznaky toho, že před podobnými operacemi si "pacienti" stříhali vlasy.

Objeveno 450 lebek s otvory

Hrob müritzského Ötziho archeologové odkryli v roce 2009 na stavbě fermentačního zařízení u Vietzenu nedaleko meklenburského jezera Müritz. Jméno dostal po slavnějším kolegovi z pozdní doby kamenné, který byl v mimořádně zachovalém stavu nalezen před dvaceti lety v Alpách.

Doposud bylo v Evropě objeveno z doby kamenné asi 450 lebek, které nesou stopy trepanace, tedy vytvoření otvoru v lebce. Většina z nich vznikla po ošetření zranění. Často jde o mužské ostatky a zranění je na levé polovině hlavy, což svědčí podle Pieka o úderu praváka.