K výzvě se připojil také bývalý předseda Akademie věd České republiky Václav Pačes a Antonín Balnar, ředitel ostravského Wichterleho gymnázia, které mělo letos nejlepší výsledky u státních maturit ze všech středních škol v kraji.

Největší problémy mají s jazyky

„Nevíme, jak dál, úroveň studentů se stále snižuje. Máme problémy z nich na univerzitách vůbec něco dostat. Největší problémy mají mladí lidé s jazykovou vybaveností a se zvládnutím matematiky a fyziky. Proto jsme přistoupili k tomuto kroku a vyzýváme veřejnost, aby společně s námi apelovala na děti a mladé lidi, aby se více učili. Dnes chce většina středoškoláků studovat univerzitu, ale nechtějí se učit. Učení je prostě dřina.

Nastoupí na vysokou školu a hned v 1. ročníku zjistí, že jim to nejde, že se zkrátka neumějí učit, a následně odcházejí. Univerzity jsou zodpovědné za své absolventy, nemohou rozdávat zkoušky a diplomy zadarmo,“ líčil důvody vzniku otevřeného dopisu rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Ivo Vondrák společně s Jiřím Močkořem, který je rektorem Ostravské univerzity.

Motivovat děti ke vzdělání

Oba rektoři se shodli na tom, že cítí v současné společnosti změnu nálady bohužel v neprospěch hodnot vzdělání. „Přitom kvalitní vzdělání je dlouhodobý a složitý proces. Začíná už na základní škole. Musíme společně děti motivovat, aby se samy chtěly vzdělávat. Vždyť vzdělání je největší bohatství,“ zdůraznili.

Zároveň by i uvítali, kdyby se právě tolik mezi studenty neoblíbená a obávaná matematika stala povinným maturitním předmětem. Podle nich mladé lidi naučí mimo jiné i logicky přemýšlet.

Studenti Wichterleho gymnázia v Ostravě-Porubě, které Právo oslovilo, si však nemyslí, že by se málo učili. „Učím se každý den tak hodinu. Myslím, že to stačí. Je ale pravda, že matematika mi moc nejde, musím nad ní hodně přemýšlet. Na základce jsem s ní ale problémy neměl. Dějepis se ale třeba učím naprosto v pohodě, ale většinou nazpaměť,“ svěřil se student 3. ročníku Pavel Gelačák.