Povrch měsíce Io vychrlí každý rok sto krát více lávy než veškeré sopky na Zemi, ačkoliv má průměr téměř čtyřikrát menší než modrá planeta. Pod jeho povrchem se však nachází "zásobárna" magmatu, která sahá do hloubky 30 až 50 kilometrů.

Sopky na Io fungují jinak než na Zemi, kde se vyskytují především na zlomech mezi zemskými deskami. Na Io jsou sopky po celém povrchu a vznikají kdekoliv. Vliv na to má působení mateřského Jupitera a tzv. slapové jevy. Svoji roli sehrává momentální poloha planety, okolních měsíců i poloha rotační osy. Tyto jevy způsobují výrazně deformace. Slapové síly jsou tak schopné na povrchu měsíce bortit hory tvořené sloučeninami křemíku, hořčíku a železa.

Jupiterův měsíc Io je magmaticky nejčinnějším objektem ve Sluneční soustavě.

Jupiterův měsíc Io je magmaticky nejčinnějším objektem ve Sluneční soustavě.

FOTO: fotobanka Profimedia

Vědci z univerzity v kalifornském Santa Cruz a z Michiganské univerzity analyzovali data z magnetického pole Jupitera, které je působením měsíce a jeho činnost deformované. O objevu magmatického oceánu napsali v časopise Science.

Měsíc Io v popředí planety Jupiter

Měsíc Io v popředí planety Jupiter

FOTO: fotobanka Profimedia

Od zjištěných poměrů na měsíci Io si odborníci slibují, že by mohly pomoci s rozluštěním chování Země a jejího přirozeného satelitu v dávné minulosti, než jejich magmatická činnost téměř ustala.

Jupiterův měsíc Io objevil už Galileo Galilei na začátku 17. století spolu s dalšími třemi měsíci. Celkem má největší planeta Sluneční soustavy 63 přirozených satelitů, většinou jsou ale velmi malé.