Hlavní obsah

Mladí Romové mají cestu na střední školy obtížnější, pomáhá IQ Roma servis

Právo, ťas

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Přechod ze základní na střední školu je pro romské žáky komplikovanější než pro děti z většinové populace. Své o tom vědí pedagogické poradkyně občanského sdružení IQ Roma servis. Několikrát do týdne se setkávají se žáky druhého stupně základních škol. Většinou pocházejí ze sociálně vyloučených lokalit v Brně a Jihomoravském kraji. Tyto lekce profesního poradenství se konají v rámci projektu dotovaného z Evropského sociálního fondu.

Článek

„V romských rodinách se neklade příliš velký důraz na vzdělání, s dětmi proto mluvíme o tom, proč je pro ně škola důležitá,“ zdůrazňuje hlavní smysl poradenských lekcí Jana Pačinková z IQ Roma servisu. „Romské děti často nedokážou zaujmout vlastní postoj k tomu, v čem jsou ve škole dobré a jak to mohou využít v navazujícím studiu, mnoho jich navštěvuje segregované základní školy. Děti z těchto škol se obtížněji adaptují na škole vyššího stupně. Nejsou zvyklé na kolektiv neromských dětí a nejsou připravené na zvýšené nároky. Odcházejí pak předčasně, protože se jim nedaří,“ popisuje své zkušenosti Pačinková.

Dost často se podle svých slov setkává také s obavou mladých Romů, že je ani po absolvování střední školy kvůli jejich příslušnosti k tomuto etniku stejně nikdo nezaměstná. „Někteří si navíc nemohou dovolit ‚luxus‛ střední školy, protože musí pracovat a přispívat do rodinného rozpočtu,“ dodává Pačinková.

IQ Roma servis organizuje podobné poradenské lekce i pro ty, kdo už se na střední školy dostali. Od začátku projektu se uskutečnilo například přes 40 lekcí na Odborném učilišti a Praktické škole Lomená v Brně, kam za mladými lidmi pravidelně dochází Romana Bagarová.

„V prvním ročníku hodně řešíme vztahy v kolektivu. Ve druhém se bavíme například o možnostech, jak si přivydělat peníze, aby neutrpělo studium. Třetí ročník pak přináší obavy ze závěrečných zkoušek a z přechodu do pracovního procesu. Zkoušíme si třeba napsat životopis, zahrát přijímací pohovor jako divadlo a podobně. Otevíráme ale také náročnější témata. Například téma nelegální práce jsme probrali technikou debatní ligy,“ popisuje Bagarová.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám