Článek
Náročná operace trvala šest hodin. „Unikátnost výkonu spočívala v tom, že jsme pacientovi při kombinovaném postižení břišní aorty a pánevních tepen našili v dutině břišní roboticky tři cévní anastomózy (spojení), zatímco dosud jsme pomocí robota dělali maximálně dvě. Chirurgický zákrok byl nyní pro pacienta díky použití robota mnohem šetrnější – místo řezu na břiše měl jen malé vpichy a rychleji se zotavoval,“ sdělil v úterý Právu primář oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce a operatér docent Petr Štádler.
Ten je průkopníkem robotických cévních operací v Evropě i v zámoří, školí i lékaře v americkém Houstonu.
Operaci mohou lékaři provést buď otevřeně, laparoskopicky nebo roboticky. Každá má určitou výhodu. Pro pacienta je nejšetrnější právě robotická operace.
Postihuje hlavně muže nad 60 let
Příčinou vzniku výdutě jsou degenerativní změny velké elastické tepny nejčastěji na podkladě aterosklerotických nebo i zánětlivých změn. Častěji jsou postiženi muži, u kterých výskyt výdutě břišní aorty významněji stoupá ve věku nad 60 let.
„Hlavní nebezpečí spočívá v riziku prasknutí výdutě aorty, které představuje 80 až 90 procentní úmrtnost,“ vysvětlil primář Štádler.
Ke vzniku tohoto onemocnění mají někteří lidé genetické dispozice. Mimo dědičného zatížení k němu přispívá i nesprávná životospráva, kouření a nedostatek pohybu.
„Strava plná živočišných tuků vede ke zvýšenému obsahu cholesterolu v krvi a tvorbě aterosklerotických plátů v tepnách. Vysoký krevní tlak je významným rizikovým faktorem u výskytu výdutě aorty,“ uvedl docent Štádler. Doplnil, že pacient, kterému provedl operaci výdutí aorty a pánevních tepen, měl vysoký krevní tlak i vysoký obsah cholesterolu v krvi.
„Na výdutě tepen se přijde často náhodou, například při ultrazvukovém vyšetření žlučníku či ledvin nebo při jiném komplexním vyšetření. Někdy může být první známkou projevu výskytu výdutě aorty její prasknutí,“ upozornil.
„Prevencí choroby je hlídat si krevní tlak a pokud je zvýšený, včas jej léčit. Pokud se onemocnění objeví v rodině, musí se člověk od padesáti let výše intenzivněji sledovat, protože má pravděpodobně k nemoci dispozice,“ uzavřel docent Štádler.