Například na popud Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) je momentálně v běhu 35 exekučních řízení proti přesluhujícím studentům, v nichž by se mělo vymoci celkem 400 000 Kč. Výše dluhu se pohybuje obvykle kolem 10 000 korun.

„Do této chvíle univerzita takto vymohla zhruba 190 000 korun,“ informuje kancléřka školy Jana Šiková. Několik exekucí bylo podle ní připraveno, ale nakonec nebylo podáno, protože studenti buď zaplatili, nebo došlo k dohodě s dlužníkem.

Exekuce jako poslední možnost

„Na UJEP jsme vymáhání poplatků za studium formou exekucí zavedli v tomto akademickém roce. Předtím jsme tyto záležitosti řešili jinými nástroji, například disciplinárním řízením nebo přerušením studia. To však postupně přestávalo být účinné,“ říká prorektorka pro studium Alena Chvátalová.

Ústecká univerzita spolupracuje s exekutorským úřadem v Chomutově. Podle jeho vedoucího Tomáše Slavíčka obvykle stačí doručit dlužníkovi usnesení s výzvou k úhradě. Pokud zaplatí v této fázi, je odměna exekutora poloviční.

„Pak zkoušíme zajistit peníze na účtech, může dojít i na mobiliární exekuci, tedy zabavení věcí v místě bydliště,“ popisuje Slavíček. „Na studentských kolejích bychom mohli zajistit nejvýš učebnice,“ dodává.

Univerzity se ale snaží, aby měli dlužníci dost možností uvědomit si své závazky a vyrovnat je. „Od dubna letošního roku byla v informačním systému Masarykovy univerzity na internetu zavedena nová aplikace, díky které mohou studenti sledovat celý proces od vyměření poplatku až po to, zda a kdy platba dorazila,“ líčí mluvčí školy Tereza Fojtová. Systém studenty automaticky upozorní dva týdny před vznikem povinnosti zaplatit a umožňuje jim požádat o splátkový kalendář.

Nejliknavější dlužníci? Asi budoucí ekonomové

Pražská Vysoká škola ekonomická (VŠE) začala podávat návrhy exekuční návrhy na své studenty už v květnu 2008. Dosud jich bylo zhruba 150. „Exekuce jsou efektivní, v současné době takto úspěšně vymůžeme dvě třetiny dluhů,“ řekl Právu mluvčí školy Jan Martin Rolenc. Budoucí ekonomové přitom ke svým finančním závazkům nepřistupují příliš zodpovědně. VŠE eviduje cca 20-30% dlužníků po splatnosti.

Peníze jdou do stipendijního fondu

Ludvík Antonů, právník Univerzity Palackého v Olomouci (UP), upozorňuje, že poplatky za studium jsou spolu s programy pro cizince v cizím jazyce příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy.

„Poplatky za nadstandardní délku studia definuje zákon o vysokých školách z roku 1998 v paragrafu 58. Tento zákon vysoké škole ukládá stanovení poplatků při překročení standardní délky studia v bakalářských nebo magisterských studijních programech. To znamená, že vysoká škola je v těchto případech povinna stanovit poplatek, jehož smyslem je pouze to, aby studenti studovali po standardní délku studia,“ vysvětluje Antonů.