„Většina středoškoláků si neuvědomuje, jakou hodnotu má každá koruna z rodinného rozpočtu. Neumí si správně rozpočítat kapesné ani zodpovědně finančně plánovat. Mladí lidé se tak snadno dostávají do finanční tísně. Začínají si po vzoru rodičů půjčovat už od útlého věku a v dospělosti se jim pak dluhy nebezpečně zvyšují,“ vysvětluje potřebu zavedení finančního vzdělávání do škol na jednom z klíčových problémů ekonomka Lenka Petýrková z neziskového internetového projektu Dolceta.eu. Ten nově učitelům radí, jak do světa osobních financí studenty uvést.

„Na základě mnohaletých zkušeností ze států Evropské unie jsme pro pedagogy připravili řadu metodických nástrojů, informačních textů a interaktivních kvízů, které jim s finančním vzděláváním mohou pomoci,“ přibližuje obsah webu Petýrková.

Krize urychlila nástup finančního vzdělávání

Například v jednom z průzkumů ministerstva financí více jak devadesát procent občanů uvedlo, že by si mladí lidé měli poznatky o hospodaření s penězi odnášet už ze školních lavic. Průzkum také ukázal, že si čtyři pětiny dotázaných informace o orientaci ve financích ze školy v minulosti neodnesly a dnes se potýkají s problémy v rodinných rozpočtech, které neumí správně řešit.

„Chceme docílit toho, aby studenti v hodinách co nejvíce zapojovali, prováděli vlastní analýzy a průzkumy a samostatně navrhovali řešení modelových situací, které mohou v reálném životě nastat. Zážitkové učení je jedno z nejefektivnějších,“ dodává Petýrková, která navrhuje učitelům začínat jednoduššími lekcemi, jako hospodaření s kapesným, a postupně přecházet k řešení složitějších investičních a uvěrových problémů.