Hlavní obsah

Vědci pozorují zánik vůbec největší hvězdy, jakou kdy viděli

Novinky,

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vědci sledují konec rudého veleobra VY Canis maioris v souhvězdí Velkého psa (Canis maior), který je třicetkrát až čtyřicetkrát hmotnější než naše slunce. K jeho sledování používají v květnu vypuštěný evropský kosmický teleskop Herschel se zrcadlem o průměru 3,5 metru, který je určen ke sledování záření v infračervené oblasti, uvádí BBC.

Foto: Profimedia.cz

Souhvězdí Canis major

Článek

Hvězda VY Canis maioris je mimořádné velká, nejenže je mnohonásobně hmotnější než naše slunce, ale má takový průměr, že být na místě našeho slunce, zasahovala by až k Saturnu.

Podle astronomů může rudý veleobr ve vzdálenosti 4500 světelných let, který je znám už 200 let a jehož hustota je tradičně nízká, kdykoli explodovat a změnit se v supernovu.

V posledních dnech je totiž vidět, jak vyvrhuje gigantické množství plynu a prachu do mezihvězdného prostoru. Zaregistrovány byly dusík, kyslík a uhlík, tedy prvky, z nichž se v budoucnu mohou utvořit planety. Spektrometr detekoval i kysličník uhelnatý a vodu.

"Jednou z nejtypičtějších látek je právě oxid uhelnatý, protože uhlík a kyslík jsou prvky, které produkují hvězdy nejčastěji. Ty se pak sloučí a vzniká CO, jehož je mezihvězdný prostor plný,“ řekl profesor Matt Grifin a dodal, že CO je pro pozorování velmi důležitý, protože se pomocí něj dá určit teplota plynu nebo hustota.

Další sloučeninou, která byla detekována, je voda, jejíž přítomnost pomáhá zjistit, k jakým reakcím ve hvězdě dochází. Spektrální čáry vody se však musejí sledovat jen z kosmických teleskopů, voda přítomná v atmosféře země pozorování ruší.

Herschel byl vypuštěn letos 14. května na oběžnou dráhu s cílem pozorovat vzdálený vesmír. Pracuje se s delším vlnami od infračervených 55 do 672 mikron.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám