Zatímco na práce první etapy již má Národní knihovna stavební povolení a souhlasná stanoviska všech institucí, rozsah dalších úprav historického barokního areálu není zcela jasný. Původní plány, které počítaly například s vybouráním širokého vchodu z Platnéřské ulice nebo zbouráním haly služeb, kritizovali někteří architekti a památkáři. Ti dokonce označili plán jako celek za "zásadně nevhodný".

Vedení knihovny se proto rozhodlo záměr částečně změnit. Hala služeb by tak měla zůstat zachována, budovat se možná nebudou podzemní garáže. Automobily by mohly stát na parkovišti, které plánuje magistrát vystavět pod Mariánským náměstím.

Národní knihovna pravděpodobně upustí i od probourání velkého vstupu z Platnéřské ulice, který by byl široký asi 40 metrů a vysoký přes dvě podlaží. "Je to podobné jako u návrhu (zesnulého architekta Jana) Kaplického. Mnoha lidem se líbí a v mnoha vyvolává velmi, velmi negativní reakce," řekl Hazuka. Kaplického návrh na výstavbu nového sídla Národní knihovny sice v roce 2007 vyhrál architektonickou soutěž, vzbudil ale silnou nelibost pražských politiků, takže se jej představitelům knihovny nepodařilo realizovat.

Myšlenku vybudování nového reprezentativnějšího vchodu ale Hazuka zcela neopustil. Návštěvníci knihovny by podle něj mohli vstupovat z Platnéřské ulice menšími vchody, kterými by se dostali na zastřešené Divadelní nádvoří. Odtud by do dalších částí Klementina vedly výtahy a schodiště. Veškerá povolení chce mít Hazuka hotové do konce příštího roku.

Dvě miliardy na sedm let

Rekonstrukce Klementina bude trvat asi do roku 2017 a stát má zhruba dvě miliardy korun. Opravy by měly areál zmodernizovat, vzniknout mají například nové studovny, výstavní prostory nebo zázemí pro studenty a profesory Karlovy univerzity. Klementinum chce NK upravovat průběžně. "Provoz Národní knihovny musí běžet dál, i když možná v trochu skromnějších podmínkách," řekl Hazuka.

Současně s úpravami Klementina Národní knihovna plánuje rozšířit depozitář v Hostivaři. Za 400 milionů korun by v něm měly vzniknout prostory, které vyřeší kapacitní potíže NK. "Klementinum se nám postupně zaplňuje a zaplňuje. Dnes je knihami zaplněné od sklepa až po půdu," podotkl Hazuka.

Po rozšíření depozitáře by v Klementinu podle ředitele NK zůstalo asi 2,5 miliónu knih, především historické svazky a často půjčovaná díla. V Hostivaři by byly uskladněny asi čtyři miliony výtisků především z moderní doby, včetně takzvaného Národního konzervačního fondu. V tom je uchováván jeden výtisk z každého titulu, který je v Česku od roku 1935 vytištěn.

Celý knihovní fond se digitalizuje

Vzniknout by zde mělo za dalších 400 miliónů i digitalizační pracoviště, jehož úkolem bude postupně převést veškerý fond NK do elektronické podoby. Kapacita rozšířeného depozitáře by měla vystačit na 30 až 50 let. Ročně musí NK uskladnit asi 40 000 kusů knih a dalších několik desítek tisíc novin nebo časopisů.

Kapacitní problémy chtělo minulé vedení NK řešit výstavbou nové budovy na Letné podle návrhu Kaplického. Hazuka již toto místo považuje za nepoužitelné. Takzvaný blob se totiž podle něj měl stavět současně s tunelovým komplexem Blanka.

S umístěním svého návrhu do jiné lokality Kaplický podle Hazuky nesouhlasil. Pokud by jeho dědicové, kteří práva na "chobotnici" vlastní, změnili názor, rekonstrukce Klementina by byla i tak potřebná, myslí si ředitel Národní knihovny. Rozšířený sklad v Hostivaři by pak mohly využít další kulturní instituce, které mají v Praze potíže se skladováním svých fondů.