V této době se o penicilin zajímali i čeští vědci. Výroba tohoto léku byla v Československu zahájena před 60 lety, 26. října 1949, v Roztokách u Prahy.

Hlavní roli ve vývoji penicilinu v Česku sehrála farmaceutická firma Benjamin Fragner v Dolních Měcholupech, kde se skupině českých vědců podařilo ve válečných podmínkách izolovat pod označením Mykoin BF 510 "první český penicilin".

Továrna na výběr léku a zahraniční vybavení

Lék ještě na sklonku druhé světové války zachránil několik lidských životů. Prvním uzdraveným se stal podle publicisty Františka Houdka třináctiletý chlapec, který se zranil o Vánocích roku 1944 při bruslení a kterého napadla prudká stafylokoková sepse a osteomyelitida (bakteriální zánět kostní dřeně).

Po druhé světové válce se v Československu začalo jednat o regulérní výrobě penicilinu. Tohoto úkolu se ujala skupina vědců v čele s Milošem Heroldem, Zdeňkem Kabátkem a Ivanem Málkem, kteří za podpory Správy OSN pro pomoc a obnovu (UNRRA) odjeli za praxí do Spojených států a do kanadského Toronta. Vláda se také s UNRRA dohodla, že tato organizace vybaví novou továrnu pro budoucí výrobu penicilinu.

První zkušební vzorky v roce 1949

O tom, proč byly pro výrobu penicilinu vybrány Roztoky u Prahy, panují mezi odborníky dohady. Podle roztockého zastupitele Jaroslava Huka je nejpravděpodobnější, že konečné slovo měl Spolek pro chemickou a hutní výrobu, který se potřeboval zbavit roztocké výrobny laků a barev, která se nacházela po sérii katastrof v špatném stavu.

Vývoj výroby penicilinu nezastavily ani změny politických poměrů v Československu a na jaře 1949 byly vyrobeny první zkušební vzorky léku. V říjnu byla potom za velké slávy i účasti tehdejších komunistických špiček odstartována regulérní výroba. Prvním ředitelem závodu, nazvaného Penicilinová výrobna a mezi lidmi známého spíše jako "penicilinka", se stal Miloš Herold, mikrobiologickou sekci vedli Málek a Petr Frágner, technickým vedením byl pověřen Kabátek.

Založení výzkumného ústavu

Díky úspěchům vlastního vývoje a rozšíření kapacit byla produkce od 50. letech rozšířena o další produkty, později se jednalo například o efedrin, a výroba penicilinu se přesunula do slovenské Lupči. V roce 1966 proběhlo sloučení dvou subjektů, které vznikly reorganizací "penicilinky", a byl založen Výzkumný ústav antibiotik a biotransformací, který jako akciová společnost VUAB Pharma stále sídlí v budově bývalé "penicilinky".

Penicilin, který je považován za první systémově použitelné antibiotikum, objevil bakteriolog londýnské nemocnice Alexander Fleming v roce 1928. Během zkoumání stafylokoků si při úklidu všiml na několika zapomenutých miskách rozbujelé plísně, vedle níž ale odumřely mikroby. Dalšími pokusy pak zjistil, že plíseň nezabíjí jen stafylokoky, ale i jiné mikroby, a navíc není jedovatá. Nazval ji podle názvu oné plísně Penicillium notatum.

Nepodařilo se izolovat účinnou látku

Flemingovi se ale zatím nepodařilo z plísně izolovat účinnou látku, což se podařilo až v roce 1940 týmu vědců z Oxfordské univerzity pod vedením chemiků Ernsta Borise Chaina a Howarda Waltera Floreyho, kteří pět let nato dostali s Flemingem za tento objev Nobelovu cenu.

Dalším problémem ale bylo vyvinout postup výroby penicilinu, na což se v Británii nenašly peníze, a tak Florey odjel hledat pomoc do USA. Díky výzkumu americké vlády se tak mohl na podzim 1943 "superlék" začít vyrábět a rok nato už léčil například vojáky ve válce.