Hlavní obsah
Celkový pohled na jeden z nejhezčích českých hradů Zvíkov Foto: archiv NPÚ, pracoviště České Budějovice

Zvíkov: hrad českých králů, král českých hradů

Znalec a historik August Sedláček o něm napsal, že je „pravou perlou mezi hrady země České na každý způsob.“ Nelze než mu dát za pravdu. Orlická přehrada mu sice trochu ubrala na kráse pevnosti na vysoké skále nad Otavou a Vltavou, ale zase když se odráží na hladině, je to nádherný pohled.

Celkový pohled na jeden z nejhezčích českých hradů Zvíkov Foto: archiv NPÚ, pracoviště České Budějovice
Zvíkov: hrad českých králů, král českých hradů

Škoda že se nedá vylézt na jeho dominantu, středověkou obrannou věž Hlásku s typickým břitem.

Úschovna klenotů

Hlavní část královského hradu nechal postavit Přemysl Otakar II. To už tu ale malá pevnost stála. Poněkud chátrající hrad o sto let později nechal dokončit Karel IV. Údajně zde byly uloženy korunovační klenoty, než bude stát Karlštejn.

Císař Karel IV. nařídil, že klenoty musejí zůstat v Praze, což bylo porušeno králem Václavem IV. (1378–1419), kdy byly převezeny na hrad Karlštejn. Do Prahy se převážely pouze na korunovaci. Během staletí změnily působiště mnohokrát.

Za korunu se platilo

Karel nechal roku 1346 vyrobit svatováclavskou korunu ještě coby moravský markrabě. Od papeže Klementa VI. si vyžádal bulu, v níž se zakazuje korunu zcizit, prodat nebo zastavit. Měla být uložena na lebce sv. Václava v chrámu svatého Víta a králům zapůjčena pouze na den korunovace. Zapůjčení koruny hradil poplatek 300 kop ve prospěch chrámu a kapituly.

Hrad je uspořádán polygonálně, dovnitř projdete Píseckou branou. V dobách budování stál na ostrohu vysokém na 40 metrů. Další hradní věží je Hlízová, donedávna zvaná Markomanka, mělo za to, že ji postavili kdysi dávno Markomani. Je vystavěna ze 44 vrstev žulových kamenů, postaru zvaných hlízy, zcela se odlišuje od ostatních budov na hradě. Je výhledová, přehlédnete celý areál i část Orlické nádrže.

Úschovna neposlušného syna

Asi nejdramatičtější kus historie Zvíkov zaznamenal, když se proti otci, králi Václavovi I., pozdvihl, ponoukán šlechtou, Přemysl Otakar. Králi zbyly ještě hrady Most a Loket. Václav si poroučet nenechal, šoupnul synáčka i s jeho mentorem biskupem Mikulášem do věže. A bylo po odboji.

Od hojnosti ke zmaru

Když vymřeli Přemyslovci, zalíbilo se tu Karlovi IV. Husité se také na Zvíkov hnali šturmem, leč marně. Hrad posléze přešel na pány z Rožmberka a Švamberka. Síla pevnosti se ukázala ve třicetileté válce, ale nakonec ji císařští roku 1622 obsadili a plundrovali, o tom válka byla, žádné náboženství, to bylo žoldákům šuma fuk. Zachovány zůstaly cenné výmalby v kapli svatého Václava, jsou ze 14. století.

Královský palác přiléhá k Hlízové věži, zde jsou vidět hlavní slohy - gotika včleněná v renesanci, kterou na Zvíkov přinesli v 16. století Švamberkové. Jak řečeno, císařští řádili, ale Eggenberkové, kteří poté panství koupili, se ho snažili, na chvíli, co nejlépe zachránit. Poté je nějak přestal bavit a Zvíkov šel ke dnu.

Posledními majiteli jsou Schwarzenbergové, jejichž mladší větev (tzv. sekundogeniturní) sídlila na Orlíku.

V té době musel být hrad notně opraven, část budov se za správy Eggenbergů zřítila, rekonstrukce byla nákladná a náročná. S opravami začal Karel III. Schwarzenberg už v roce 1855. Stát zabavil Schwarzenbergům majetek v roce 1948, jako všem ostatním.

Prohlídku tvoří jedna trasa zahrnující od kaple, přes erbovní sál, sklepy, terasy, jídelnu po zbrojnici.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků