Hlavní obsah

Zřícenina středověké pevnůstky nabízí překrásný výhled na Šumavu i nejvýše položený královský hrad

Novinky, Jan Kaše

V nadmořské výšce přes 900 metrů se nachází velice skromné pozůstatky pozdně gotické stavby, která měla chránit hrad Kašperk.

Foto: Jan Kaše

Výhled z Pustého hrádku k hradu Kašperk

Článek

Kašperské Hory a jejich okolí každým rokem láká tisíce turistů. Jde o významnou část Šumavy, která díky své bohaté historii má co nabídnout.

Zkušený lokátor

Hrad Kašperk byl ve 14. století založen českým králem a římským císařem Karlem IV. k ochraně zemské hranice, nalezišť zlata i důležité obchodní stezky. Celé panství bylo pronajímáno tzv. zástavním držitelům, kteří hrad spravovali a udržovali.

Do dnešní doby můžeme obdivovat nejen zručnost tehdejších řemeslníků a stavitelů, kteří v nelehkých podmínkách dokázali vystavět impozantní dílo, ale také zkušenost středověkého lokátora, jenž vybral toto místo.

Nedokonalý hrad?

Jedinou slabinou hradu byla asi 400 metrů vzdálená vyvýšenina, která zvláště v souvislosti s rozvojem palných zbraních, představovala vážné bezpečnostní riziko. Kašperk by se snadno mohl ocitnout pod účinnou palbou obléhatelů.

„Mezi zástavní držitele se zapsal i mocný šlechtic Zdeněk ze Štenberka, který se zasloužil o rozšíření hradního opevnění o předsunutou pevnůstku, tzv. Pustý hrádek. To, aby hrad obstál při případném obléhání vojsky krále Jiřího z Poděbrad, proti kterému Zdeněk vedl povstání, ačkoliv sám Jiřímu jako první český šlechtic složil slib věrnosti,“ dočteme se na stránkách www.kasperk.cz.

Dvě podlaží a věž

Pustý hrádek, postavený v 15. století na nepravidelném půdorysu, měl pravděpodobně dvě podlaží, ochoz pro střelce a věž. Chránil nejen hrad Kašperk, ale rovněž jeho hospodářské zázemí, rozkládající se v sedle mezi těmito stavbami.

Ovšem nabízí se i další funkce. Pustý hrádek byl položen výše než samotný hrad a poskytoval posádce skvělý výhled na šumavské kopce i hluboko do vnitrozemí. Mohl tedy fungovat i jako strážní hláska či místo pro předávání a přijímání signálů ze vzdálenějších míst.

Malta při požáru zrůžověla

„Zánik bašty způsobil již před koncem 15. století mohutný požár. Trámy podlahy při něm vyhořely až na dno hlubokých kapes ve zdivu, malta, v níž byly trámy uloženy, obrovským žárem zrůžověla,“ uvádí se na informační tabuli.

K vidění je tak pouze malá část původního opevnění. To však nic nemění na skutečnosti, že jde o místo, z něhož je možné nerušeně pozorovat šumavské dominanty – Velký Roklan, Poledník, Ždánidla, Svatobor či Valy, na kterých stávalo keltské hradiště. A také perlu Šumavy – hrad Kašperk.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám