Článek
M. Dostál z Ústavu experimentální medicíny uvádí, že podle statistických údajů zemřelo v Praze v letech 2012-2013 na nemoci dýchacích cest 1200, na nemoci srdce a cév 9680 a na cukrovku 454 lidí.
Podle dat publikovaných Pražskou záchrannou službou se počty zásahů každým rokem zvyšují. Většina pacientů je ošetřena v domácím prostředí nebo na veřejném prostranství a v blízkosti komunikací.
Záchranná služba upozorňuje na velký počet resuscitací, které byly v Praze prováděny 13. listopadu 2014. Ve Vršovicích došlo toho dne ke kolapsu z kardiální příčiny v autobuse. Data z nedaleko umístěné monitorovací stanice ČHMÚ Vršovice dokládají ve dnech 12. - 14. listopadu nadlimitní hodnoty prachových částic (PM). Hodinové průměry vykazovaly ve Vršovicích nejvyšší hodnoty ze všech sledovaných lokalit v Praze a dokonce tedy horší podmínky než má dopravní hot spot Legerova.
Celkově došlo ve Vršovicích do poloviny listopadu ke 47 překročením limitu. Ze 113 stanic ČHMÚ jsou Vršovice letos z hlediska znečištění prachovými částicemi na 20. a Legerova na 18. místě, tedy patří k nejhorším v republice.
Sdružení SOS Spořilov monitoruje, od svého založení v roce 2011, zdravotní stav obyvatel a v souvislosti s extrémní kamionovou, osobní i autobusovou dopravou upozorňuje na četný výskyt řady onemocnění, včetně vážných srdečně-cévních komplikací a úmrtí.
Že jde o opodstatněné obavy, potvrdil ve své zprávě pro radnici Prahy 4 i náš přední odborník v oboru zdravotních rizik znečištěného ovzduší, R. Šrám z Ústavu experimentální medicíny. Situace je řešena i v rámci pracovní skupiny na pražském magistrátu, kde zástupci dvou spořilovských sdružení Zdravý Spořilov a SOS Spořilov předkládají návrhy na možná řešení ke zlepšení životních podmínek občanů v této oblasti.
Obyvatelé Spořilova uváděli při dotazníkových šetřeních a řízených rozhovorech zejména častý výskyt vysokého krevního tlaku a poruch srdečního rytmu, operace srdce (stent, by-pass, kardiostimulátor) i výskyt život ohrožujících komplikací (mrtvice, infarkty). Přitom nejde jen o starší, ale často i střední generaci. Zvýšenou kardiorespirační mortalitu u obyvatel, žijících právě v blízkosti velkých dopravních tepen, dokládá recentně i rozsáhlá evropská studie.
Dokonce i Světová zdravotnická organizace upozorňuje na mnohem větší rizika znečištění ovzduší, než se doposud předpokládalo, a to právě pokud jde o nemoci srdce a mrtvice. Přitom jde o důsledky neudržitelné politiky v odvětvích, jako je doprava, energetika a nakládání s odpady. Zdravější strategie budou podle WHO znamenat i pokles zdravotnických nákladů, které provázejí důsledky znečištění ovzduší.