Hlavní obsah

Žatec je rájem filmařů, točilo se tu přes sto filmů

• Aktualizováno
Novinky, Vratislav Konečný

Nevelké město si vybíraly jak domácí, tak i zahraniční produkce zejména v posledních desetiletích minulého století. V málokteré naší lokalitě se našlo tolik šeredných oprýskaných domů, ulic a zákoutí, třebaže jimi naše města oplývala. Žatec všem učaroval.

Foto: Vratislav Konečný

Náměstí známé z Náměstíčka, Holek z porcelánu, které byly cenzorům svým názvem příliš sprosté, a dalších filmů

Článek

Město známé pěstováním chmele, v současnosti pečlivě upravená památková rezervace, aspoň co se centra týče. Na náměstí najdete jedinou městskou chmelnici, návštěvníky přitahuje Chrám chmele a piva, Muzeum chmele, Muzeum homolupů, pivní orloj a vyhlídková věž – Pivní maják.  

Muzeum homolupů najdete v Husitské baště, expozice pojednává o životě nejstarších obyvatel Žatecka, bájných Homolupulech. Nejstarší nalezený pivař Lojza Lupulín tu má své pozůstatky, je připomenut i pomníkem na náměstí.

Déle popatříte gotickou radnici s mohutnou věží, dochovanou hradební zeď s baštou, gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie s románským jádrem. Na břehu Ohře nedaleko města prvorepublikové řopíky, které měly bránit nepříteli překročit řeku.

Holky z porcelánu byly moc sprosté

Běžný pohled na město se poznenáhlu zastaví na jednotlivých objektech, zvláště seriáloví nadšenci si vybaví, že dům na náměstí je jim povědomý ze seriálu Náměstíčko, trafiku tu měla bába Plecitá v podání Ljuby Skořepové. Ale to se psal rok 2003, když se začalo natáčet.

Nejvíce se natáčelo v okolí synagogy, na náměstí 5. května, Chelčického náměstí nebo v Dlouhé ulici. Místní si zahráli v řadě komparsů.

Ač se továrna v Herzových Holkách z porcelánu nacházela v Klášterci nad Ohří, mnoho záběrů se v roce 1974 točilo v Žatci. Původní se měl snímek jmenovat Inventura u světlušek. Slovo holky bylo pro tehdejší cenzory příliš.

Kdyby měli cenzorovat dnešní projevy, značná část vysílacího času by zněla jako pípání kosmického sputniku. Podle filmové literatury se mohli cenzoři zbláznit, že režisér dělá „z dělnické mládeže kurvy“ (filmová a televizní Cestovní kniha). Jedna z protagonistek má nemanželské dítě, druhá říká „No, co co, hlavně že je zdravé!“ Nůžky cenzora zapracovaly.

Yentl Barbry Streisand

V Žatci se točila i Nemocnice na kraji města (filmový Bor), Barba Streisand tu režisérsky debutovala (1981) snímkem Yentl, vytvořila v něm hlavní roli, židovského chlapce Yentla.

Město si zahrálo v Bídnících, Červeném bedrníku, Oliveru Twistovi, Radeckého pochodu, Mladém Indiana Jonesovi, Jakubu lhářovi.

Některé scény z Pusinek, Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí, Zvláštní bytosti, to vše poskytl Žatec. Rovněž pokračování Náměstíčka – Náves a Příkopy, zrovna jako televizní Příběh podzimní noci, také televizní mnoho reklamy. 

Město poskytlo filmařům kulisy od židovského ghetta před Londýn za dob Dickense, po revoluční Paříž, nebo jen normální normalizačně normalizované město tehdejšího Československa.

Žatec zahraje všechny role, má filmaře rád, zrovna jako mají filmaři rádi toto české pivní město.

Žatec vyrostl z trhového městečka, založeného 1052. Jméno získal od potoka Záteč, staročesky zatkati – přehrazení. Významově potok ucpávaný nánosy. V předhusitské době patřil mezi nejvýznamnější česká města, Němci používali do roku 1945 označení Saaz, poněmčením české předlohy.

Reklama

Výběr článků

Načítám