Článek
Kolem kostela a Podzámeckého rybníka stoupáme po červené značce, na kterou jsme se napojili na autobusovém nádraží u cukrárny. Je to poslední místo, kde je možnost občerstvit se před výstupem na Třemšín, protože dále již cestou není žádná restaurace otevřena.
Opustili jsme město a stoupáme zasněženou zimní krajinou o prvním adventním víkendu zčásti po okresní silnici, poté po staré udržované polní cestě a státní frekventované silnici do Hutí pod Třemšínem. Jelikož vesnice Hutě se skládá z Předních a Zadních Hutí, procházíme vískou dlouho, až se - stále po červené značce - dostaneme do lesa. Od rozcestníku v Hutích pod Třemšínem zbývá na Třemšín ujít 4 kilometry.
Stoupáme asfaltovou silnicí kolem chat. Když zůstanou za námi, je před námi dlouhé rovné stoupání, takřka v nedohlednu vidíme cíl, odhadem jsou to 2 km do kopce. Na konci stoupání, zhruba po 200 metrech, je rozcestí u Kobylí hlavy se studánkou a odtud je to již jen 1,5 km na vrchol Třemšína.
Těsně před vrcholovým stoupáním máme možnost se zastavit u udržované kapličky. Hned vedle ní je památník místního lesmistra Gandolffa. Máme před sebou posledních pár desítek metrů stoupání na vrchol Třemšína. Celou trasu jdeme stále po červené značce. Možnost odpočinku nabízejí dvě turistická posezení.
Výhledy z vrcholu jsou pěkné, bohužel hustý porost brání v celkovém rozhledu a na chátrající rozhlednu může vylézt snad jen člověk, který ztratil poslední zbytky soudnosti.
Třemšín je vrchol v jižní části středočeského pohoří Brdy, v katastrálním území Voltuš. S výškou 827 m n. m. je to nejvyšší bod jižních Brd a přirozená dominanta Třemšínska. Na vrcholu se nachází zbytky středověkého opevnění v romantické úpravě a chátrající dřevěná vyhlídková věž. V rozhledu brání okolní stromový porost. Název vrcholu pochází od střemchy, která zde roste. Barvitější lidový výklad odkazuje na tři zlaté šíny – zlaté pruty, které podle jedné z mnoha místních pověstí tvoří poklad ukrytý v hradní studni.
Pod vrcholem je rozcestník, který turisty navede na mnoho možností zpáteční cesty. Rozhodli jsme se pro cestu k mohyle J. J. Ryby nad vesnicí Voltuš. Vrátili jsme se na rozcestí u Kobylí hlavy a odtud jsme odbočili na modrou značku a pokračovali na rozcestí u Štadruše a poté po žluté k místu, kde známý hudební skladatel Jakub Jan Ryba zemřel. Zemřel vlastní rukou v lese, podřezal si hrdlo. Byla tu postavena pietní mohyla.
Poté nám již zbývalo sejít poslední dva kilometry do Rožmitálu a na vlakové nádraží odkud poslední spoj odjíždí před pátou hodinou do Březnice a odtud na Prahu.
