Hlavní obsah
Rekonstruovaná budova bývalého pivovaru se opět stává budovou "srdce Hylvát". Foto: Stanislava Dvořáková

Zanedbaný areál opět středem společenského života

Dům číslo popisné 1, který byl původně v roce 1850 rychtou, se po mnoha letech a rekonstrukci opět stane středem společenského a kulturního života v Ústí nad Orlicí v městské části Hylváty.

Rekonstruovaná budova bývalého pivovaru se opět stává budovou "srdce Hylvát". Foto: Stanislava Dvořáková
Zanedbaný areál opět středem společenského života

Tvář zanedbaného areálu s bohatou historií se rozhodl změnit jeden z místních podnikatelů Tomáš Teplý. Městská část Hylváty tak získala nové společenské centrum s moderním zařízením, a přesto v romantickém duchu dávných let.

Dům číslo popisné 1 byl středem obce Hylváty od roku 1850 a sloužil jako rychta. V průběhu 1. poloviny 19. století se zde vystřídalo několik majitelů, kdy dokupováním pozemků se stal jedním z největších statů ve vsi.

Koncem 19. století byl veden jako rustikální velkostatek a vzhledem k výstavnosti, ve statistických přehledech obytná budova byla označována jako zámek, i když zde vrchnost nikdy nesídlila.

Původní usedlost byla postavena do pozdně klasicistické podoby. Hlavní vstupní průčelí bylo ozdobené balkonem a arkádou s okny. V roce 1892 k obytnému traktu rychty byl přistaven parostrojní pivovar, kde se vařilo 16stupňové pivo zvané Hylvátský Magnet, jehož výroba byla ukončena v roce 1940. 

V roce 1948 byl statek znárodněn a pivovar definitivně zrušen. Budova pak sloužila různým účelům a organizacím. Naposledy byla užívána jako sklad n. p. Zelenina a jelikož nebyla udržována, stala se nepěknou vizitkou Hylvát.

V současné době byl zchátralý areál zásluhou Tomáše Teplého restaurován, aby se opět stal chloubou Hylvát a střediskem společenského a kulturního života. Jedná se o jednopatrovou obdélníkovou budovu s místnostmi s pruskou klenbou, v jejímž přízemí ve středu je průjezd. Nad ním je umístěn balkón a arkáda s okny. Tento vzhled v podstatě odpovídá opravám z roku 1901, kdy obytný dům vyhořel.

Pro zvelebení celkového prostředí byla restaurována původní vstupní vrata a opravena fasáda. Byla vybudována kavárna se zachováním původní klenby, pivnice, kde si lze zatím objednat půllitr osvědčených značek. Od roku 2015 se však počítá s přístavbou minipivovaru s vlastním hylvátským pivem charakterizovaným moderním postupem, historickou tradicí i ústeckým patriotismem.

Dále byl upraven původní pivovarský dvůr na příjemné venkovní prostředí přilehlé restaurace v klasickém pojetí minulých let. Dvůr je osvětlen typickými svítidly včetně starého lustru u vchodu do restaurace. Za povšimnutí stojí i vodovodní kohoutek osazený do staré zdobené mušle.

Není zapomenuto ani na kulturní zázemí, kterému by měla sloužit jako součást dvora věžička s pódiem a galerie věnovaná ukázkám tvorby místních rodáků.

To vše dodává současnému modernímu pojetí romatický ráz neobvyklého prostředí a zájem návštěvníků potvrzuje, že záměr vybudovat nový společenský a kulturní stánek se podařil.

K tomu Tomáš Teplý dodává: „Objekt sice není památkově chráněný, ale chováme se k němu, jako by byl. Vše je původní. Na jedné straně cihlu vybouráme, na druhé ji použijeme.”

A splnění snu zní: Pane vrchní, jedno točené! - Jaké, prosím? - Naše, hylvátské!

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků