Článek
Nacisté nakradli mnoho uměleckých děl, další byla ve sbírkách legálně, všem hrozila zkáza. Zámek Weesenstein byl vybrán jako skrýš obrazů, porcelánu, vzácných tisků a uměleckých předmětů nedozírné ceny pocházejících především z galerie v Drážďanech.
Nyní je možnost se s nimi seznámit, tyto skvosty byly ochráněny v bednách ve sklepeních zámku před možnou zkázou.
Ideální skrýš
Poloha Weesensteinu, na vrcholku nad korytem říčky Müglitz, blízko Drážďan, a přesto dostatečně daleko od labského údolí, byla pro tento účel ideální. Až čtyři metry silné zámecké zdi a v porovnání s ostatními skrýšemi velmi dobré klimatické podmínky v místnostech měly dobré předpoklady pro uskladnění maleb, tisků, knih a dalších muzeálních předmětů. Zámek byl tehdy již necelých deset let ve vlastnictví zemského spolku Saská ochrana vlasti, který zámek od roku 1934 provozoval zámek jako muzeum.
Za nejvyššího utajení uzavřela saská státní správa se spolkem smlouvu, podle níž budou určité prostory sloužit k uskladnění uměleckých a kulturních objektů. Místnosti byly vybaveny podlahou ze Sorelova cementu a opatřeny elektrickým topením. Okna a dveře byly zajištěny proti požáru. V přízemí byly zařízeny místnosti pro personál ostrahy a hasičů.
Strach z náletů
Předtím než porážka wehrmachtu a jejích spojenců u Stalingradu způsobila zásadní zvrat Druhé světové války, byl mýtus o nezranitelnosti Třetí říše v základu otřesen, když na jaře 1945 britské letecké jednotky bombardovaly velká německá města jako Lübeck, Rostock či Kolín nad Rýnem.
Začalo být jasné, že válka se přesune i na území Německa. Vznikla naléhavá potřeba hledat možnosti, jak před leteckými útoky ukrýt vzácná umělecká díla. Také drážďanská muzea zahájila rešerše, aby vytipovala bezpečná místa mimo velká města, která by k deponování uměleckých pokladů mohla posloužit.
Kromě míšeňského Albrechtsburgu a pevnosti Königstein byl jeden hlavních depozitářů založen i na Weesensteinu.
Zničující nálet
Další úloha připadla zámku po zničení Drážďan. Na město zaútočily od 13. do 15. února 1945 stovky spojeneckých bombardérů. V kontroverzní akci, při níž bylo svrženo na 3900 tun převážně zápalných pum, zahynuly desítky tisíc lidí, počty se liší. Město mělo vojenský význam, jenže bylo plošně vymazáváno obrovským požárem z mapy. Nálet byl označován jako válečný zločin.
Drážďanské umělecké sbírky, tehdejší nacistické Führermuseum Linz a ministerstvo umění a kultury dočasně přemístily svá sídla na zámek Weesenstein.
Průvodce v češtině
Zámek Weesenstein má pro návštěvníky audioprůvodce v českém, německém a anglickém jazyce (2 eura). Na celkem 25 stanovištích v zámeckých budovách se návštěvník dozví nejen zajímavosti o stavbě zámku a jeho historii, ale i poutavé příběhy a legendy.
Nově nabízí zámek Weesenstein i speciální audioprůvodce s verzí pro děti. Vstupenky lze zakoupit se skupinovou slevou, od 15 osob stojí 4,50 eura na osobu, od 15 žáků 2 eura.
