Hlavní obsah
Foto: Zámek Stekník

Zámek Stekník ožije rytířskými slavnostmi

Komentovaná prohlídka památek a chmelové krajiny, vystoupení skupiny historického šermu Vítkovci a hudební skupiny Tarabanka a Citovka, zahájení výstavy historických pohlednic, speciální prohlídka zámku Stekník. Rytířské slavnosti zahájí v sobotu 3. srpna hrabě Jan František Kulhánek z Klaudensteina.

Foto: Zámek Stekník
Zámek Stekník ožije rytířskými slavnostmi

„Státní zámek Stekník u Žatce ožije v sobotu 3. srpna rytířskými slavnostmi, které připomenou 630. výročí první písemné zmínky o obci Stekník. Pro návštěvníky je připravený bohatý program, který začne v 10 hodin komentovanou prohlídkou památek a chmelové krajiny v obci Stekník, při které uvidí řadu barokních památek, které se v obci dochovaly a navštíví i léčivý minerální pramen, jehož slávu se nyní snaží Správa státního zámku Stekník oživit,“ uvedl Ing. Jiří Kašpar ze Správy státního zámku Stekník.

„Hlavní program slavností začne ve 12:45, kdy ho zahájí hrabě Jan František Kulhánek z Klaudensteina, který zámek přestavěl v 18. století do dnešní podoby. Během odpoledne vystoupí Skupina historického šermu Vítkovci, sokolník se svými dravci a hudební skupiny Tarabanka a Citovka. Dojde také k zahájení výstavy historických pohlednic Stekníku v zahradním sklepení. Každou celou hodinu budou vycházet prohlídky do zámeckých interiérů. Kromě tradičních prohlídek vyjde v 15:15 i speciální prohlídka po celém zámku. Návštěvníci mohou navštívit výstavní prostory se zámeckým sklepením. Vstupné na slavnosti činí 50 Kč a zahrnuje i vstup do zámeckých zahrad. Od 12:30 bude na nádvoří k dispozici občerstvení, včetně nealkoholických i alkoholických nápojů. Program potrvá až do 17:30, kdy ho ze zámeckého balkónu zakončí hrabě Jan František Kulhánek z Klaudensteina,“ dodal Jiří Kašpar.

Na místě dnešního zámku Stekník stávala kolem roku 1600 středověká tvrz rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic. Kaplířové drželi Stekník až do začátku třicetileté války, kdy jim byl z náboženských důvodů zkonfiskován.

V roce 1681 kupuje tvrz Jan Jiří Kulhánek, původně žatecký kupec, který zbohatl při obchodech s chmelem, později povýšený do stavu svobodných pánů z Klaudensteinu. Na místě tvrze staví zámek ve stylu vrcholného baroka.

Ve 2. polovině 18. století, za jeho vnuka Jana Františka z Klaudensteina, dochází k rokokové přestavbě objektu, zámek rozšířil o další křídlo, přistavěl kapli i sala ternu. Stekník držel od roku 1760, v roce 1772 získává pro svůj rod hraběcí titul a 1775 posílil svůj stav sňatkem s Marií Franciscou hraběnkou z Hohenembs. Právě pro ni nechal vybudovat rozlehlou terasovitou zahradu v italském stylu. Po její smrti prodal zámek roku 1796 rytíři Antonínu Josefu Korbovi z Weidenheimu.

Dochovaná podoba zámku je výsledkem úprav v rokokovém slohu, kdy bylo za Jana Františka přistavěno jižní křídlo, v západním křídle vznikl sál s balkónem a k severnímu konci křídla byla připojena kaple Navštívení Panny Marie.

Zámecké fasády jsou členěné pilastry a rokokovým květinovým dekorem. Před západní průčelí předstupuje konvexní tříosý rizalit s balkónem a se štíty zdobenými rokokovými vázami. Za ním je oválná sala terrena zaklenutá kupolí. Její strop je zdoben štukovým zrcadlem s malbou alegorie Umění a v nikách jsou malované alegorie Lásky.

V kapli se nachází hlavní oltář zasvěcený Navštívení Panny Marie, šest obrazů světců od Ignáce Raaba a obraz Nejsvětější Trojice.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků