Hlavní obsah

Zámek Ohrada představuje jedinečné obrazy bratří Hamiltonových zachráněných před nacisty

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Hluboká je jedním z našich nejnavštěvovanějších zámků, její podobu zná téměř každý. Trochu stranou zájmu - a je to velká škoda, stojí jeden z nejrozsáhlejších barokních zámků u nás, Ohrada, přimykající se k hlubocké zoo. Nyní se pyšní po 80 letech kopiemi obrazů slavné Hamiltonovy sbírky.

Foto: Národní zemědělské muzeum

Srovnávací fotografie

Článek

Nejedná se o originály, ty naštěstí odvezli v roce 1938 Schwarzenberkové, jimž panství patřilo, z republiky před nacisty. Nyní se nacházejí na rodových zámcích Murau a Stainz ve Štýrsku. 

Po osmdesáti letech se vystavují na Ohradě věrné kopie barokních malířů bratří Johanna Georga a Filipa Ferdinanda Hamiltonových, pobývajících ve Vídni.  Malovány byly pro knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu do velkého zámeckého sálu. Jednalo se převážně o náměty štvanic. Jsou namalovány velmi realisticky. 

Hamiltonové nebyli ani v německy mluvících zemích nijak zvláště ceněni, nyní se opět dostávají na výsluní. Malovali parforsní hony, lovecké výjevy, jezdecké portréty i psy a koně. Jsou autory portrétů šlechty. 

Lovecký zámek pod Hlubokou

Ohradu nechali na břehu Munického rybníku vystavět hlubočtí Schwarzenbergové v letech 1708-1722 (to ještě vypadal hlubocký zámek zcela jinak, tudorovská gotika se dostavila mnohem později). Zámek sloužil jako reprezentační sídlo pro lovce, zadní nádvoří sloužilo pro štvaní býků a černé zvěře.

Od roku tu sídlí 1961 muzeum lesnictví, rybářství a myslivosti, v místnostech je okázalá výzdoba, nábytek z paroží a nádherné nástropní fresky. Uvidíte mimořádnou kolekci posledních „zástřelů“, to znamená vybití živočišného druhu na daném území – poslední šumavský medvěd, divoká kočka, poslední český vlk. Trofejní parohy šestadvacateráka pocházejí z roku 1730.

Malíř koní a malíř ptáků

Johann měl přezdívku malíř koní, jeho bratr Filip malíř ptáčník. Filip nikdy nemaloval pouze pro Schwarzenbergy, jeho chlebodárci byli hlavně Lichtenštejnové, císařové Josef I. a Karel VI., maloval také pro císařovnu Marii Terezii. Johann také pracoval pro dvůr, ale mnoho let působil ve schwarzenberských službách. Namaloval asi 60 obrazů, Schwarzenbergové ale uznávali i jeho bratra, od něho mají kolem deseti pláten.

Obrazy bratří vynikají detailní i proporční kresbou. Kopie jsou zasazeny v původních rámech, návštěvníci mají z dobových fotografií možnost spatřit, že se nynější interiéry neliší od původního.

„Návrat pláten na zámek Ohrada je významnou událostí, protože jsou nedílnou součástí interiéru. Děkujeme památkovému ústavu, bez jehož snahy a jednání by kopie nevznikly. Ještě stále musíme napravovat škody, které památkám vznikly za minulých režimů, a i toto je jeden z malých, ale významných detailů, kde se to povedlo," uvedl generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček.

Nejstarší v Evropě

„Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství Ohrada je nejstarším loveckým muzeem v Evropě. První muzejní sbírky loveckých trofejí a vycpanin zde byly umístěny již v roce 1842. Unikátem je Sallačova sbírka několika set exponátů paroží a souroží. Ohrada nabízí působivé interiéry, zejména hodovní sál vyzdobený barokními loveckými motivy a nábytkem z paroží,” informovala mluvčí NZM Jitka Taussiková.  

Zoo Ohrada otevřeli v roce 1937.

Reklama

Výběr článků

Načítám