Článek
Do města, které leží ve výšce 800 až 1000 metrů pod tatranskou horou Giewont, můžete vniknout ze Slovenska ze dvou směrů. Buď to natáhnete přes Oravu, malinkatým pohraničním přechodem Suchá Hora, nebo objedete Vysoké Tatry, pokocháte se pohledem na Belanské Tatry a Žiarem a přes přechod Tatranská Javorina je to do Zakopaného asi patnáct kilometrů. Já jsem to napálil z Trstené.
Kdysi bezvýznamná obec
Lidová architektura začíná již za přechodem ve vsi Chochłów, podle silnice už jsou první poutače na ovčí sýr, kožichy, krbce (goralské boty), penziony, pohostinství, zimmer frei. Město je lidmi nacpané, jde o oblíbený cíl Poláků i Slováků.
Místy je to docela otrava, je to jak na obrovské pouti. Co se mi líbilo, všechny nově postavené domy musejí odpovídat goralskému stylu, žádné selské baroko nebo podobné šílenosti, které zaplevelily Česko.
Zakopané bylo zapomenutou opravdu „zakopanou“ vesnicí do poloviny 19. století. Rozvoj začal se vznikem Tatranského tovaryšstva v roce 1873. V roce 1899 zbudovali první lanovku, první lyžařské závody se uskutečnily v roce 1911. V roce 1925 postavili skokanský můstek pod Krokwí, v roce 1929 až 1939 se zde uskutečnily závody FIS.
Při přípravách na pohár FIS v roce 1962 se město rozrostlo ve velké a známé zimní středisko, čemuž také dopomohlo, že zde byly od počátku století klimatické lázně hojně navštěvované tehdejší smetánkou. S rozvojem lyžařství a také s politickou situací, kdy rámci východního bloku nebylo mnoho možností cestovat, nabývalo Zakopané pro Poláky stále více na významu.
Jednou nohou v Polsku, druhou na Slovensku
Vyjeďte lanovkou na na Kasprowy Wierch. Postavili ji v roce 1935, dolní stanice se nachází v Kuznici, asi tři kilometry od Zakopaného. Dlouhá je 4290 metrů s mezistanicí na Myslenieckie Turnie (1352). V cílové stanici můžete jednou nohou stát v Polsku, druhou na Slovensku, probíhá tudy státní hranice.
Druhá lanovka vede na hřeben nad městem, Gubalowku. Jízda trvá asi pět minut. Ale ta panoramata, to si hned vzpomenete na Homolkovic rodinu. Od Havrana na slovenské straně až po oblouk Roháčů, s Kasprovým vrchem, Giewontem a Swinici před vámi. Nahoře davy lidí, opalujících se, zírajících do triedrů nebo do půllitrů, stánky, hospody, suvenýry. Pohodlná sedačková lanovka vás sveze během deseti minut zase do Zakopaného.
Za den toho moc nestihnete, je lepší si udělat aspoň tři dny času na výlety. Rozhodně by se neměl vynechat výstup k Mořskému oku, které je u osady Polana Palenice, odtud pěšky asi dvě hodiny, dále se dá vystoupat k Czernemu Stawu, posléze i na Rysy. Podobná plesa jsou na slovenské straně hor.
Za návštěvu stojí doliny Chochołowska a Kościelka, nádherně je v dolině Pięcu Stawow, dolině Pěti jezer - název napovídá, co vás čeká. Dobře se tu dá jezdit i na kole, cesty jsou upravené, jenom se musíte vyhýbat davům.
