Článek
Těsně předtím, než zazněly úvodní tóny první skladby, připomněl František Veverka, ředitel Dětského domova v Sedloňově, který akci moderoval, všem přítomným její smysl a význam, když řekl: „Málokdo si v budoucnu vzpomene, kdo tady dnes hrál a jaký koncert se konal. Každý ale bude vědět, že se podařilo zachránit varhany – nástroj, který tu trvale zůstane pro budoucí generace.“
A pak se v kostele Církve československé husitské postupně střídali mladí hudebníci, nástroje, skladby a to vše pro královský nástroj umístěný na kůru. Výkony mnohých byly takřka profesionální a právem si vysloužily potlesk posluchačů.
Připomeňme si, že své umění prezentovali: Eliška Marková (kytara), klarinetové trio – Veronika Faitová, Petra Koblásová, Nela Sušánková, Matěj Pavel (tenor), Martina Drašnerová, Jana Peterová, Michal Verner (housle), Martina Debelková (příčná flétna), Kateřina Voglová (kytara), violoncellisté Jiří a Josef Tužilové, akordeonové duo Jiří Preclík a Lukáš Koblása, dále také Martin Obršál a Miloš Zahradník (trubka), pěvecký kvartet Marie Stejskalová, Lucie Šitlerová, Jiří Tužil, Kateřina Voglová a Dětský pěvecký sbor ZUŠ pod vedením Šárky Potůčkové.
Dalšími pedagogy, kteří s účinkujícími program nacvičili, byli Eva Zimová, Dagmar Prokopová, Daniela Štěpánová, Hana Novotná, Luboš Votroubek, Štěpánka Holancová, Anna Vrbová a ředitel školy František Zima. Na klavír doprovázela Alena Radová.
Na úplný závěr zazněla nádherná skladba Leonarda Cohena Hallelujah v podání dětského sboru. Pokud si oživíme knižní význam jejího názvu – radostný zpěv či jásání – byl to konec v mnohém symbolický. Jásat je už v tuto chvíli opravdu možné, neboť naděje, že varhany budou zachráněny, se postupně stává realitou.
Projekt, který odstartoval v listopadu loňského roku Mezinárodní hudební festival F. L. Věka, nabral letos nečekané obrátky. Podle svých možností se k němu připojilo velice široké spektrum lidí - počínaje vedením radnice, zastupiteli, lékaři, učiteli (současnými i bývalými), místními podnikateli a firmami a konče celými rodinami, několika desítkami občanů z Dobrušky i okolí nebo těch, kteří mají k Dobrušce či hudbě nějakou vazbu.
„Konat dobro a pomáhat by mělo být základní součástí života každého člověka,“ zdůraznil František Veverka s tím, že všichni, kteří vystoupili, nebo do Husova sboru přišli, pomohli. „Kdyby varhany, které se na nás shora dívají, uměly mluvit, jistě by řekly - DĚKUJEME,“ pronesl na úplný závěr.
Krátce poté se Husův sbor téměř vyprázdnil. Mezi posledními z kostela odcházel farář Václav Böhm CČSH s manželkou, který ocenil vysokou úroveň žáků ZUŠ a s dojetím podotkl: „Je velmi cenné a potěšující, jak záchrana varhan dokáže spojit lidi.” Vystihl tím podstatu dění, které od začátku roku v Dobrušce probíhá.