Hlavní obsah
Foto: Archiv: Organizace Ratolest, Brno

Začíná klubová sezona. Terénní pracovníci upozorňují na rizika pádu

S podzimem ožívá klubová scéna. A s ní také případů užívání tanečních drog. Zkušenost s nelegálními drogami má až třetina Čechů. Kampaň České asociace streetwork Pozor, nebezpečí pádu veřejnost vyzývá: „Podejme ruku těm, kteří nezvládli svou zvědavost nebo nezkušenost. Uklouznout je snadné.”

Foto: Archiv: Organizace Ratolest, Brno
Začíná klubová sezona. Terénní pracovníci upozorňují na rizika pádu

Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) uvádí zkušenost s užitím nelegální drogy až třetina populace ve věku 15-64 let. Ročně u nás podle dat NMS na předávkování zemře 412 lidí, 370 z nich má na svědomí alkohol. Až 125 tisíc lidí vykazuje vysoké riziko vzniku problémů spojených s užíváním konopí.

Podle zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) za rok 2018 užívá v ČR konopí až 19,4 % mladých lidí ve věku 15 až 34 let. Obecně ubývá v posledních letech případů, kdy užívání tanečních drog vede k akutní hospitalizaci či úmrtí.

„Často jde o chuť zkusit něco nového nebo nezvládnutou kombinaci s alkoholem, třeba na party nebo festivalu. Ostatně, i samotný alkohol může být problém. Pomoc je ale lepší řešení než výčitka nebo trest,” uvádí k cíli kampaně ředitelka České asociace streetwork Martina Zikmundová.

Mladé lidi je podle ní potřeba seznamovat s riziky spojenými s užíváním než problematiku tabuizovat. V Česku navíc přibývá terénních programů zaměřených právě na kluby a parties, tzv. Party Harm Reduction programy.

S tímto programem mají zkušenosti například streetworkeři z organizace Progressive. „V našem týmu působí sociální pracovníci, adiktologové a zdravotníci. Nejde nám o moralizování a poučování. Naším cílem je podávat objektivní informace o účincích a rizicích návykových látek a tím přispívat k vytvoření bezpečnějšího prostředí pro účastníky parties. Většina z nás se podobných akcí účastní a dokážeme tedy vytipovat možná rizika a nebezpečí, která mohou v kontextu experimentování s návykovými látkami vzniknout,” uvedl manažer sociálních služeb v Progressivu Jan Špaček.

Snižování rizik spojených s užíváním návykových látek se věnují i další nízkoprahové sociální služby. V Česku nyní působí 61 kontaktních center a 66 terénních programů pracujících s uživateli návykových látek. Ročně jejich služby vyhledá zhruba 40 tisíc lidí. Každý rok vymění 6,5 milionu injekčních stříkaček.

Význam drogového terénu v rámci terénní práce dokládá mj. také udělení letošní oborové ceny v kategorii Osobnost roku streetworkerce Svitlaně Golubyevě z organizace SANANIM. Vedoucí terénních programů SANANIM, Aleš Herzog, potvrzuje slova Martiny Zikmundové, že je potřeba se zaměřit nejen na dlouhodobé, ale také na rekreační uživatele, tedy návštěvníky klubů a parties.

„Když lidé slaví a „paří“, často ztrácejí zábrany a zbytečně riskují. Setkali jsme se s úmrtími a ohrožením života, poškozením zdraví formou vážných úrazů. Mohou vzniknout i jiná vážná traumata, například v důsledku sexuálního obtěžování, loupeží a krádeží. Nízkoprahové služby v prostředí zábavy prosazují vznik výrazně vyšší kvality bezpečí návštěvníků klubů,“ dodal Herzog.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků