Hlavní obsah
Foto: www.plzen.eu

Začala oprava Mariánského sloupu na plzeňském náměstí Republiky, potrvá tři roky

Renesanční Mariánský sloup, jejž nechala postavit městská rada roku 1681 před Císařským domem na plzeňském náměstí Republiky, začalo město Plzeň v úterý 21. dubna opravovat.

Foto: www.plzen.eu
Začala oprava Mariánského sloupu na plzeňském náměstí Republiky, potrvá tři roky

Rekonstrukce závažných prasklin a dalšího poškození sloupu, který vyjadřuje poděkování za skončení morové epidemie, bude dokončena v roce 2022 a vyžádá si investici v hodnotě téměř 2,2 milionu korun včetně DPH.

„V roce 2018 jsme začali s velmi podrobným restaurátorským průzkumem, který pro město provedla restaurátorka Pavla Žiaková. Odborný průzkum potvrdil poškození na mnoha místech památky. Na základě restaurátorského záměru jsme v loňském roce vyhlásili výběrové řízení. Opravu provede akademický sochař Jan Vích, jenž musí provést další průzkum za dohledu Národního památkového ústavu a magistrátního odboru památkové péče,“ informovala Ilona Pelíšková ze Správy veřejného statku města Plzně.

„Rekonstrukce je velmi náročná a je možno ji provádět za specifických klimatických podmínek, nesmí pršet či mrznout, proto bude rozložena do následujících třech let. Nyní na jaře začneme s opravou hlavice a sochou Madony, pokud by restaurátorské práce postupovaly dle plánu, začneme ještě letos opravu sloupu. V dalším roce dojde na sochařskou výzdobu. Závěrem se opraví balustráda, schodiště a posledním krokem bude oprava zábradlí, které je v dobrém stavu,“ řekla Ilona Pelíšková.

„Význam sloupu, na jehož tvorbě se podíleli převážně místní umělci a řemeslníci, je vzhledem k poměrně rané době vzniku i vzhledem k jeho bohaté historii spjaté s dějinami města značný a přesahuje hranice regionu,“ uvedl památkář Viktor Kovařík z Národního památkového ústavu.

„Mariánský sloup je nepřehlédnutelnou dominantou plzeňského náměstí. Jeho barokní pojetí bylo tehdy velmi moderní a ostře kontrastovalo s okolními stavbami. Původní sochařská výzdoba sloupu dokončeného roku 1681 pochází z dílny plzeňského sochaře Kristiána Widemanna. Zahrnovala sochy patrona města Plzně sv. Bartoloměje, českého zemského patrona sv. Václava, patrona proti nebezpečí ohně sv. Floriána, patrona proti morovým ranám sv. Rocha a sv. Rozálii Palermskou, další dobově oblíbené protimorové patronky.

Vrchol sloupu osazuje socha Panny Marie s Ježíškem, replika takzvané Plzeňské madony, opukové skulptury pocházející z období konce třetí čtvrtiny 14. století a umístěné na hlavním oltáři v blízkém městském kostele sv. Bartoloměje. Původní sochařská výzdoba sloupu byla o další sochy obohacena v roce 1714, tedy po dalším moru, jenž zasáhl Čechy včetně Plzně roku 1713. Tehdy přibyly na sloup opět z dílny Kristiána Widemanna sochy sv. Františka Xaverského, sv. Petra z Alkantary a sv. Barbory,“ vysvětlil vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Karel Zoch.

Sloup zapsaný jako kulturní památka byl během své existence mnohokrát opravován a restaurován, a to například v letech 1814, 1856, 1874, 1890, 1931, 1946, 1964, 1985-1987. Poslední a jen konzervační zásah se uskutečnil v roce 2006, tedy před více než 14 lety.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků