Hlavní obsah
Slovanka - nejstarší česká železná rozhledna Foto: Jana Vančatová

Za zázračnou studánkou pod nejstarší českou železnou rozhlednu Slovanku

V loňském roce jizerskohorská rozhledna Slovanka oslavila již své sto třicáté narozeniny. Více než století ji navštěvovali turisté, mnoho nechybělo, a skončila ve šrotu. Naštěstí se tak nestalo. Naleznete ji v Horním Maxově v Jizerských horách, v ideálním místě pro turisty, lyžaře i cyklovýlety.

Slovanka - nejstarší česká železná rozhledna Foto: Jana Vančatová
Za zázračnou studánkou pod nejstarší českou železnou rozhlednu Slovanku

Koncem 19. století nastal obrovský rozkvět turistiky, díky velké řadě turistických spolků začaly vyrůstat zejména na horách rozhledny jako „houby po dešti“.

Rozhlednu Slovanku naleznete nedaleko Jablonce nad Nisou, směrem na Janov a Horní Maxov. Velmi brzy začne silnice stoupat do strmých svahů jizerských hřebenů. Doporučuji vyjet až lyžařskému středisku Severák u Hrabětic a odtud se již vydat za železnou kráskou pěšky.

Po necelém kilometru budete u cíle; ač rozhledna drží primát datem svého vzniku, rozhodně svou výškou žádného prvenství nedosáhla. V době svého vzniku to ani nepotřebovala. V roce 1887, kdy byla na holém vrchu vztyčena, nabízela kruhový rozhled z výšky 820 metrů. Je s podivem, že výhledem na libereckou kotlinu, Jizerské hory a část Krkonoš se můžete kochat i dnes, byť se celý kopec dnes převážně ztrácí v bujné vegetaci; vyhlídku samotnou uvidíte až z bezprostřední blízkosti.

Původně Seibtův vrch (Seibthübel) nesl jméno podle svého majitele. Seibtové byli vyhlášení svými ušlechtilými sklony. Šedesát let před tím, než předali bezplatně kopec do užívání Jizerskohorskému spolku, který stavbu rozhledny zorganizoval a financoval, Antonín Seibt v roce 1827 nechal na úpatí kopce postavit kapličku. Obnos, za který nechal stavbu vybudovat, měl původně připraven jako věno pro svou dceru; ta však velmi mladá podlehla zákeřné nemoci.

V roce 1840 pak společně se svým bratrem Josefem vystavěli křížovou cestu vedoucí od kapličky na vrchol kopce k zázračné studánce. A to jako poděkování za to, že díky koupelím v její kouzelné vodě, se jeden z bratrů zotavil natolik, že byť původně nemohoucí, začal opět chodit. Ke studánce vedlo 15 zastavení strmé křížové cesty, kterou tvořily žulové kvádry s kříži osazené malovanými obrázky; brzy po svém vzniku se stala navštěvovaným poutním místem. Seibtův vnuk, který původní obrázky s výjevy Ježíšovy poslední cesty namaloval, padl v roce 1866 v bitvě u Hradce Králové.  

Místo, kde se konávaly poutě, upadalo pomalu v zapomnění; v době, kdy zde vyrostla rozhledna, byly již pomníčky v rozvalinách, obrázky z nich zmizely; téměř dalších sto let si lidé lámali hlavy, kde a proč se u příkré cesty k vrcholu kopce vzaly žulové kvádry.

Podobný osud málem postihl i rozhlednu. Více než sto let sloužila turistům, zchátrala však natolik, že v roce 1997 byla uzavřena. Nebýt toho, že o dva roky později byla prohášena kulturní památkou, a její obnovy se ujalo místní občanské sdružení, skončila by ve šrotu. Od roku 2000 opět slouží svému původnímu účelu.

K novému životu byla vzkříšena díky dalším nadšencům v roce 2013 i křížová cesta se svými patnácti zastaveními (obvykle jich bývá jen čtrnáct), to poslední, Seibtova zázračná studánka, se nachází nedaleko rozhledny dodnes.

A tak až dnešní turisté mají možnost plně docenit šlechetnost rodu Seibtů, bez níž by dnes vrch Slovanka (dříve Seibthübel) byl jen obyčejným zarostlým kopcem.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků