Hlavní obsah
Adventní věnec a roztopený krb k Vánocům neodmyslitelně patří Foto: Patrik Pařízek

Za atmosférou evropských Vánoc do berounského muzea

Zimní čas přivál tento rok vánoční výstavu plnou nevšedních zajímavostí a kuriozit. Vánoce v Evropě můžete v Muzeu Českého krasu v Berouně obdivovat do 6. ledna.

Adventní věnec a roztopený krb k Vánocům neodmyslitelně patří Foto: Patrik Pařízek
Za atmosférou evropských Vánoc do berounského muzea

Není toho mnoho, co pojí země starého kontinentu dohromady, ale minimálně jednou v roce se něco takového najde. Jsou to Vánoce – v křesťanské tradici svátek oslavující narození Ježíše Krista. Dlouholeté trvání svátku nic nezměnilo na jeho podstatě a duchovním rozměru, nicméně politický, náboženský, společenský i kulturní vývoj jednotlivých evropských zemí a národů vnesl do vánočních oslav mimořádnou pestrost a nepatrné rozdíly.

První zaznamenají návštěvníci již v samotném pojmenování tohoto svátku, který bývá odvozen „od Narození Páně“, „dne narození“, jinde je základem slova „noc“ nebo se ponechalo pojmenování „svátek“. Katolické Vánoce se slaví od 25. prosince (Narození Páně) do 6. ledna (Klanění tří králů) a vlastním svátkům předchází čtyři neděle příprav, tzv. adventu. Pravoslavná církev, k níž se hlásí také řada obyvatel evropských zemí, slaví Vánoce rovněž 25. prosince (Narození Páně) a vánoční období trvá do 6. ledna, ale na rozdíl od katolíků v tento den oslavují pravoslavní svátek Křtu Páně v řece Jordánu.

Vlastním Vánocům předchází 40denní půst začínající na svátek apoštola Filipa (15. prosince) a nazývaný „Filipovský půst“. Některé pravoslavné církve (ruská, srbská aj.) ale užívají jako církevní tzv. juliánský kalendář, který je oproti našemu občanskému tzv. gregoriánskému kalendáři o 13 dní pozadu. V těchto zemích tak připadá 25. prosinec církevního kalendáře na 7. ledna občanského kalendáře. Jiné pravoslavné církve (řecká, bulharská, finská aj.) se řídí občanským (gregoriánským) kalendářem.

Vánoční oslavy vedené v oficiálním křesťanském duchu jsou evropským zemím společné. Vánoční tradice vykazují sice některé shodné prvky (dary a darování, vánoční výzdoba, vánoční pečivo, štědrovečerní večeře atd.), ale jejich pojetí již bývá odlišné. Dětem tak mohou nadělovat dárky skřítci, vánoční muži, čarodějnice. Mohou je nacházet v punčochách u krbu, v botách za oknem, pod postelí, zabalené pod stromečkem.

Vánoční svátky nabízí významnou příležitost k hodům a hodování. U vánoční tabule si Evropané pochutnávají na různých druzích pečení, rybách, někde se servírují tradiční bezmasá jídla v podobě nákypů nebo kaší. S vánočními oslavami bývá spojena řada vánočních zvyků a obyčejů původem ještě z doby pohanské (pálení vánočního polena, pálení ohňů).

Vánoční výstava Muzea Českého krasu potrvá do 6. ledna 2013. V sobotu 8. prosince se můžete těšit na vánoční koncert skupiny Bonbon a 15. a 16. prosince na FlerJarmark Vítání Vánoc s výtvarnými dílnami pro děti. Jak je v muzeu zvykem i letos jsme na 24. – 26. a 31. prosince připravili mimořádnou otevírací dobu. Pro návštěvníky bude v těchto dnech připraven i malý vánoční dárek.      

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků