Článek
Nářez u Lennona
Básničky se na zdi, které se později začalo říkat Zeď nářků, na Velkopřevorském náměstí, objevovaly v 70. letech minulého století. Občas byly zabíleny, ale psalo se dál. Po zastřelení Johna Lennona v roce 1980, jednoho ze čtyř členů Beatles, někdo nakreslil na zeď na kříž a vzkaz „Za Johna Lennona“. Oblého výklenku využili mladí k vytvoření Lenonova symbolického hrobu se zpěvákovým portrétem. Ke zdi začali lidé nosit svíčky, květiny a na omítku malovali kresby včetně mírových symbolů a Lennonova portrétu. Policie nechávala kresby zabílit, květiny, svíčky odvézt. O to více vzkazů přibývalo, oprýskaná stěna se stala symbolem protestů. Policisté zasahovali proti lidem, kteří se zde shromažďovali, s velkou brutalitou. Nejhorší zásah, velice brutální, proběhl v roce 1988.
V současnosti je obnovená zeď s úplně jinými vzkazy, komerčně upravená, v bedeckerech zahraničních cestovek. Chodí sem ale úplně jiní lidé, kteří nechápou, co se zde dělo. Je to pro ně jen další zajímavé místo v Praze, kde se mohou vyfotit.
Krvavá obora s letohrádkem
Bělohorská obora s letohrádkem Hvězda toho už zažily hodně. Od lesů plných zvěře s krvavými štvanicemi, po lesy plné vojska, také holé pláně, kdy se tu kácelo a mýtilo. Do dějin vstoupila bělohorská bitva jako střet třicetileté války mezi katolíky a protestanty. 8. 11. 1620 se v závěrečné fázi šarvátky na pláni se bránily jednotky z německých zemí najaté moravskými stavy pod velením Jindřicha Šlika spojeným katolickým vojskům.
Šlikovi muži bojovali po boku části Thurnova pěšího pluku, Thurnovi se podařilo ustoupit, Šlika zajali. Záda vojákům chránila zeď kolem obory královského letohrádku Hvězda. Pluk padl údajně do posledního muže, neví se ale, kolik padlo do zajetí. Stavovské povstání bylo rozprášeno.
Počet padlých se odhaduje mezi 5-9 tisíci.
Opuková hradba kolem obory se dlouhá léta rozpadala, v poslední době prochází rekonstrukcí.
Lesopark kolem letohrádku je oblíbeným odpočinkovým místem nejen Pražanů. Tragickou bitvu připomíná malá mohyla, na tak velkou událost téměř krtinec.
Karel Kryl písní Bílá hora na albu Rakovina z roku 1969 reaguje na předchozí vpád vojsk Varšavské smlouvy a nástup normalizace.
Hladovka – císařská stavba pro zaměstnání chudiny
Nemůžeme pominout Hladovou zeď, která stojí na Petříně. Nechal ji postavit z opuky v letech 1360-1362 král Karel IV. Někdy se jí říkalo Chlebová či Zubatá. Táhla se od Újezda ke Hradčanům a měla posílit městské opevnění, je dlouhá 1178 metrů, výšku má 7,5-8, průměrná šíře je 1,7 m.
Pověst vypráví, že král ji nechal postavit, aby zaměstnal městskou chudinu po hladomoru v roce 1361, proto se jí říká Hladová. Také byla nedávno opravena, spolu s rozhlednou je dominantním prvkem Petřína.
