Článek
Pro listopadové dny byla v Ústí nad Orlicí v Galerii pod radnicí otevřena výstava fotografií Josefa Sudka ze sbírky negativů Ústavu dějin umění AV ČR, jejíž autory jsou Vojtěch Lahoda, Katarína Mašterová a Martin Pavlis.
Výstava vznikla jako součást programu NAKI II Ministerstva kultury ČR s názvem Josef Sudek a fotografická dokumentace uměleckých děl: od soukromého archivu umění k reprezentaci kulturního dědictví.
Josef Sudek (1896-1976) je významný český fotograf pražských motivů, ateliérových aranžmá, zátiší, reportáží, krajiny i reklamy. Vrcholná díla vytvořil ve zralém věku, kdy jeho fotografie odrážely vnější svět, později našel svou nezaměnitelnou tvůrčí podobu, díky které je známý i v zahraničí. Spolu s Františkem Drtikolem, Jaroslavem Rösslerem a Jaromírem Frenkem patří k nejvýznamnějším českým fotografům období mezi první a druhou světovou válkou. Je zároveň výjimečným avantgardním fotografem v Evropě.
V mládí však byl postižen tragickou událostí, o které nikdy nemluvil. Po získání tovaryšského listu knihaře, krátce před začátkem první světové války, sestavil malé album 156 originálních záběrů Prahy. V květnu 1916 byl během bojů na italské frontě zasažen granátem.
Tak mu první světová válka urvala kus ramene a pravou ruku. Když se vrátil domů, nebyl nic. Ze zlé nutnosti se učil fotografem. Toto řemeslo si však natolik zamiloval, že se v něm stal mistrem. Fotografoval portréty, žánry, pražskou architekturu a světelné nálady krajiny.
V letech 1922-1924 vystudoval fotografii na Státní grafické škole a založil pak vlastní fotografickou živnost s uměleckou fotografií. Stal se vyhledávaným odborníkem na reklamní tisk, portrét, architekturu a fotografie obrazů a plastik.
Jeho specialitou bylo dění v krajině (Příroda ve větru). Později se přiklonil k preciznímu popisu skutečnosti v neutrálním světle. Již za svého života byl považován za významného světového fotografa. Jeho práce jsou uznávány pro svoji poetičnost, romantiku a průzračnou čistotu.
O tom všem vypráví na ústecké výstavě černobílé fotografie z ateliérů pražských umělců, jejichž tvorbu systematicky dokumentoval i snímky z volné tvorby, na kterých zachycuje malby a kresby blízkých autorů, např. Emila Fily nebo Josefa Navrátila.
Návštěvníka na vernisáži čekal ještě slovní výklad člena pořádajícího spolku STOR Jiřího Fikejze a autora výstavy Obrazy a odrazy Martina Pavlise s klavírním doprovodem Petry Przyvarové, učitelky ZŠ v Orlickém Podhůří.
Se slovy písně Čekej tiše, až mraky měsíc rozpletou, pak se dej na cestu známou, staletou... bylo romantické setkání s tvorbou Josefa Sudka ukončeno.
Výstavu lze ještě navštívit do 30. listopadu ve dnech ÚT-PÁ 10-12/14-17, SO-NE 14-17 hodin.
