Článek
Výstava poprvé podrobněji mapuje skupinu dosud málo známých architektonických památek českých zemí, které jsou vzácnými doklady historie a kultury tradičních židovských obcí na našem území, pro něž byly synagogy hlavním a většinou i jediným centrem náboženského a společenského života i vzdělávání. Tyto jen výjimečně dochované staré synagogy jsou současně také cennými doklady místního stavitelství, které tvoří nedílnou součást architektonického dědictví České republiky.
Představeny budou právě nejstarší, historicky a umělecky nejcennější památky synagogální architektury 17. a 18. století v českých zemích jako jedinečné doklady historie a kultury židovských obcí předemancipačního období a současně jako zajímavý doklad působení místních uměleckých slohů, stavitelů a řemeslníků na jejich utváření a výzdobu.
Pod pojmem barokní synagogy si obvykle představíme polské čtyřsloupové synagogy s bohatou malovanou a štukovou výzdobou, nebo interiéry benátských synagog od významných barokních architektů, případně proslulou Portugalskou synagogu v Amsterdamu, která se stala východiskem dalšího vývoje synagog na Západě.
Také v Čechách a na Moravě vzniklo v 17. a 18. století mnoho nových synagog rozmanitých typů, které byly ve své době významnými centry židovského života, kultury a vzdělávání. V následujících staletích byly však mnohé z nich v důsledku požárů, náboženské nesnášenlivosti, vypovězení či válečných konfliktů zničeny.
Až na několik výjimek to jsou také nejstarší synagogy, s nimiž se můžeme v Čechách a na Moravě setkat. Ačkoli jejich původní umělecký a architektonický výraz je většinou setřen pozdějšími přestavbami, přece nám poskytují vzácný pohled do autentického prostředí života tradičních židovských obcí v minulosti.
Výstava ve spolupráci s Židovským muzeem Praha bude zahájena vernisáží v neděli 17. února v 15.00 hodin a potrvá v přízemí Muzejního a galerijního centra do 17. března.