Článek
Letošní Guidelines, vydávané Evropskou radou pro resuscitaci, přinesly nové poznatky v oblasti resuscitace po pěti letech.
Novinky, které tyto metodické pokyny obsahují, shrnul stručně na svém webu www.zachrannasluzba.cz MUDr. Ondřej Fraňek, který se zabývá problematikou záchranných služeb od roku 1992. V současnosti je šéflékařem operačního střediska pražské záchranné služby. Je původním povoláním anesteziolog, a erudici v tomto oboru si nadále udržuje v krátkém pracovním úvazku na ARO nemocnice Kladno.
Novinky lze pozorovat v několika oblastech: BLS (Basic life support) - základní podpoře života, jinak také základní neodkladné resuscitaci, defibrilaci pomocí AED - automatických externích defibrilátorů a ALS ( Advanced life support) - rozšířené podpoře života (resuscitace).
Při nepřímé srdeční masáži dospělého není nutno dýchat, lze již jen masírovat. Podle výzkumů se zjistilo, že mnohem větší přínos v prvních minutách od srdeční zástavy má správně prováděná masáž srdce o správné hloubce a frekvenci a pokud možno včasná defibrilace.
Základním úkolem všech zachránců je provádění kompresí hrudníku (s plným uvolněním hrudníku mezi kompresemi) a s co nejmenšími přerušeními.
Resuscitace dospělého se stále provádí ve středu hrudní kosti na spojnici prsních bradavek. Stále se masíruje v poměru 30:2 o frekvenci minimálně 100 stlačení za minutu (ideálně 120 stlačení za minutu = 2 stlačení za vteřinu - pomůcka: opakujeme si vduchu pěta-dvacet) a do hloubky 5 centimetrů u dospělého člověka. Vdech se provádí v záklonu hlavy o délce přibližně 1 vteřiny, takovým objemem, aby se viditelně zvedal hrudník.
Prioritou ovšem nadále zůstává ochrana vlastního zdraví, které docílíme používáním bariérových pomůcek - rukavic a resuscitační masky, případně roušky.
Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje