Hlavní obsah

Vydejte se vzhůru studnou na zříceninu hradu Jestřebí

Novinky, Jana Vančatová

Malebná zřícenina jednoho z nejstarších hradů Českolipska, kdysi mohutného hradu Jestřebí, stojí na vysoké pískovcové skále nedaleko Doks. Hrad vybudoval Jindřich Berka z Dubé ve 13. století. Dodnes se zachoval pouze zlomek jeho rozlohy, to mu však neubralo na jeho přitažlivosti.

Foto: Jana Vančatová

Přístupná je pouze nižší část zříceniny Jestřebí, má velmi neobvyklý přístup, strmými schůdky umístěnými uvnitř původní 11 metrů hluboké studny hradu

Článek

Ruiny dříve mohutného skalního hradu Jestřebí vybudovaného uprostřed neprostupných močálů zaujmou každého, kdo jej navštíví. Jestřebí se v současnosti zviditelnilo i problémy s nebezpečným odpadáváním kusů pískovce, ohrožujících okolní domy.

Nepřehlédnutelný suk se v otevřené krajině vypíná asi 25 metrů nad zalesněným pahorkem. Původní podoba a rozloha skály ji přímo předurčily pro vybudování strážního opevněného sídla.

Neobvyklý vstup vede romantickým portálkem bývalou hradní 11 metrů vysokou studnou. Zbytky jiných staveb a tesaných prostor jsou dnes poměrně nevýrazné. Kromě povětrnostních podmínek tomu pomohli v 18. století zejména místní obyvatelé považující skálu i hrad za levný a blízký zdroj stavebního materiálu. Mnohokrát také došlo k utržení nestabilních skalních převisů. Při procházce pod hradem možná pocítíte nepříjemný pocit tísně pod masivem naklánějících se skal nad vámi.

Nejstarší zmínky o hradu Jestřebí jsou spojovány s významným šlechtickým rodem pánů z Dubé. Šlechta mající v erbu dvě zkřížené ostrve (osekané větve) zaujímala přední místo v české stavovské společnosti druhé poloviny 13. století. Zejména byl známý nejvyšší komoří Jindřich, již v roce 1295 se titulující z Dubé a Jestřebí, později jako Heinman z Jestřebího, děd známého Roháče z Dubé.

První písemné zmínky o hradu Jestřebí nalezneme v roce 1300. Vesnička, která se začala pod hradem rozvíjet, se jmenovala Krušina. Dalších téměř 100 let prameny o hradu Jestřebí mlčely. Zřejmě původní tvrz na počátku 14. století zanikla, znovu byla obnovena přibližně o století později. Skalní suk umožňoval dokonalý přehled o dění v panství, počátkem 15. století byl hrad také nově opevněn.

Po vypuknutí husitských válek se majitel Jestřebí Jindřich Hlaváč přidal na stranu utrakvistů, přestože většina jeho příbuzných zůstala věrnými katolickými stoupenci císaře Zikmunda. Mezi husity si získal poměrně významné postavení, dokonce byl jedním z hejtmanů hradu a města Lipý, které husité roku 1426 dobyli.

Ani po porážce husitů se Českolipsko bojů nezbavilo. Ve 30. a 40. letech 15. století se v severních Čechách rozhořela záškodnická válka mezi Vartemberky, jejich spojenci a vojskem lužického Šestiměstí, které mělo původně s nimi uzavřenu dohodu o ochraně obchodních cest vedoucích do Lužice.

Na Jestřebí byl v té době pánem Hlaváčův syn Čeněk, do bojů se zapojil po boku Vartemberků. Proto byl hrad lužickými žoldáky pobořen, Čeněk následně rozhodl Jestřebí prodat Janu Smiřickému, který hrad zachránil; také sjednotil název hradu a městečka pod ním na Jestřebí.   

Posledními majiteli byli Vartemberkové, strohý hrad však přestal jejich nárokům na pohodlí i reprezentaci vyhovovat; po ztrátě své obytné funkce nebylo Jestřebí již udržováno a již roku 1546 je poprvé zmiňováno jako pusté.

Změna nastala koncem 18. století, kdy romantická zřícenina začala přitahovat pozornost umělců i prostých výletníků. A tak tomu je dodnes.

Reklama

Výběr článků

Načítám