Článek
Doyle plánoval mord
Bílá hvězda vysoko ve skalách u reichenbašského vodopádu označuje místo, kde měl zemřít po zápase s největším zločincem světa profesorem Moriartym, zvaným Napoleon zločinu, slavný Sherlock Holmes. Vodopád se jeho zásluhou stal světově proslulým.
Doyle byl literárně velmi plodný, detektivkám se věnoval okrajově, ale přinesly mu celosvětový úspěch. Rozhodl se ve Švýcarsku, kam jezdil na dovolenou, sprovodit svého hrdinu ze scény. Divoká krajina s vodopádem byla naprosto ideální. Stalo se tak v roce 1891, ale na nátlak čtenářů detektiva vrátil v roce 1903 na scénu. Zahynul jen Moriarty, Holmes se chytil za kořeny stromů a potichu se vytratil do Anglie.
Vodopád se stal nejznámějším ve Švýcarsku, každoročně směřují stařičkou lanovkou k jeho úpatí tisíce turistů. Stezka podél skal vás zavede až k lávce nad masu vodní stěny řítící se s hukotem do údolí.
Muzeum v kostele
Socha muže s dýmkou v miniparčíku na náměstí v Meiringenu jakoby ujišťovala, že jste na správném místě. V malém odsvěceném anglikánském kostele otevřeli v roce 1991 v podzemí Holmesovo muzeum. Je přesnou kopií londýnského, nacházejícího se na 221 B Baker Street.
Viktoriánsky zařízený pokoj je staromládenecky neuklizený, na stole se povaluje poslední vydání policejního zpravodaje, vedle list The Illustrated London News z 20. září 1879. Perkusní revolver, dýmky, pušky, šavle, olejové lampy, detektivovy skřipky. Vše je originální, žádné novodobé repliky. U schodiště je reprodukce litografie smrtelného zápasu detektiva a Moriartyho.
Trochu mne překvapil minimální výběr suvenýrů, ale návštěvníkům to zjevně stačí. Město z Holmese nežije, je jen doplňkem. Opečovávají ale hotel Anglický dvůr, kde Doyle bydlel. Každoročně se sem v létě sjíždějí příznivci Holmese v dobových kostýmech, aby uctili svou literární modlu. Nádherná krajina zdejšího údolí nedaleko Bernu s vysokými horami, vodopády, jezery je balzámem na duši. Ale dost drahým.
