Článek
Pevnost ukrytá v lese
Z Loun jede do Domoušic motoráček. Zprvu téměř rovnou krajinou, po nějakém čase se zanoří do širokého údolí. Na Pravdu se dá vystoupat táhlým kopcem z Domoušic. Lepší je vystoupit v Solopyskách, ujít pár set metrů podél kolejí a poté se vydat vpravo lesní cestou na dlouhý, téměř rovný hřeben vedoucí k Pravdě.
Objeví se, až když k ní dojdete, hradební pás s příkopem vyčištěným od náletových křovin je ohromující. Po dřevěném můstku se vchází do areálu, brána ve skutečnosti byla podle rekonstrukce jinde. Ale to nevadí, hrad, tedy jeho pozůstatky, jsou monumentální. Nebylo to reprezentativní sídlo, podle opevnění mělo poskytovat útočiště pro nejen majitele, ale i obyvatelstvo.
Lovcům znaveným skýtal mateřskou lásku
„Ocitáme se v požehnaném kraji lounském poblíže Citolíb opodél Markvartce a Netluk. Na vrchu Pravdě v tomto úsměvném kraji založen byl roku 1380 českým pánem Albrechtem z Kolovrat soujmenný pevný hrad. Nejvyššího lesku slávy dočkal se hrad Pravda za pána Jana Mašťovského z Kolovrat, který jakožto krajský hejtman žatecký tu měl stálé a zamilované svoje sídlo. Později užíváno bylo hradu Pravdy uprostřed rozsáhlého lesního jezera již jen jako zámku lovčího, který skýtal v hojnosti mateřské lásky a neumdlévající líbeznosti znaveným lovcům ve svém milujícím nitru,“ píše historik V. V. Tomek (Čas hradů v Čechách 1).
Svině nechal zbudovat mohutné opevnění
Kdy byla Pravda opravdu založena se neví, ani proč dostala své jméno. Možná ji postavili Sulislavici, starý český rod doložený v kraji od poloviny 13. století.
Za pánů z Kolovrat, kteří jsou tu evidentně jmenováni, bylo vystavěno mohutné opevnění, zřejmě ho zbudoval Beneš řečený Svině. Opevnění je označováno jako přechodový článek mezi gotickým a barokními pevnostmi. Hrad má trojúhelníkový půdorys, je obklopen dvěma obrannými valy, v předhradí se rozkládal poplužní dvůra polnosti. Ostroh je směrem k Solopyskům téměř rovný.
Z hradu vedla i podzemní chodba, její část je ještě patrná.
Lobkovicové hrad zakoupili roku 1523, po několika desítkách let už byl objekt opuštěn a v roce 1593 uváděn jako pustý. Ve smolných knihách města Louny je několik záznamů o působení loupeživých rot v jeho zdech.
Místem vlasteneckých táborů lidu
Od roku 1868 se začalo na Pravdu chodit na tábory lidu, vlastenecká setkání Čechů, kteří stále více chtěli vymanění zpod německého vlivu.
V mnohonárodnostní monarchii byla úředním jazykem němčina, na lidových vlasteneckých shromážděních konaných i na jiných místech království se plamenně řečnilo česky. Právě rok 1868 byl význačný, na kopci se sešlo přes 10 tisíc lidí. Byl to i rok rakousko-pruské války, řada lidí se sem uchýlila, dokonce sem přemístili i nějaké úřady.
Nyní je cílem turistickým, pořádají se tu různá setkání, většinou narazíte na tábořící trampy. Stav hradu je snad stabilizován, zasloužila se o to Společnost hradu Pravda.
