Hlavní obsah
Takto bude vypadat infostředisko ve Strážném. Foto: projekcelebeda

Ve Strážném si stavějí repliku svého hradu Kunžvartu

Bývalý hraniční přechod Strážný vnímáme většinou nabídkou asijských trhovců a jeho okolí postáváním domácích i nedomácích dívek z blízkých „penzionů“. Někdejší veledůležitou osadu Kunžvart přejmenovali koncem 50. let na Strážný, to už byla v zakázaném pásmu a z velké části zdemolována armádou.

Takto bude vypadat infostředisko ve Strážném. Foto: projekcelebeda
Ve Strážném si stavějí repliku svého hradu Kunžvartu

O zřícenině Kunžvartu se vědělo, ale byl nepřístupný. Nynější rychlostní komunikace do Pasova se obci vyhýbá, za těch zhruba 20 let se to tu změnilo k nepoznání. Nebýt oněch trpaslíkáren, je to obec přímo idylická.

Kunžvart se rozvíjel od roku 1359, vznikl na staré stezce zvané Zlatá. Nikoli že by tudy tahali žlutý kov, naopak v pytlích a vacích se to bělalo, soumaři přiváželi sůl do českých zemí a dál na východ. A jak víme podle pohádky - Sůl nad zlato, bílý nerost se vyvažoval zlatem. Spolu se Železnou Rudou, kudy vedla druhá větev Zlaté stezky, byl Kunžvart druhou největší šumavskou obcí té doby.

Obyvatelstvo bylo převážně německé, což po válce rozhodlo o osudu městyse. Osada se táhla údolím pod kaplí a hradem, po roce 1945, kdy se odtud museli Němci vystěhovat, tu byla od roku 1948 zóna vojsk pohraniční stráže. Pozůstatky stavení, na nichž se cvičila ve střelbě armáda, byly patrny ještě před pár lety. Výbušninami zmizel i kostel Svaté trojice.

Replika zříceniny bude infostřediskem

V parčíku naproti poště staví firma Projekce Lebeda minirepliku strážního hradu, který najdete po táhlém a chvílemi dost namáhavém výstupu o zhruba 2 kilometry dál a výše v lesích. Malá čtvercová stavba ukrývá informační sloupek se základními informacemi. Jak bude stavba vypadat, mi prozradily 3D snímky z uvedené firmy.  

S rozrůstající se dopravou, zejména kamionovou a posametorevolučním turistickým ruchem, Strážný obdržel opět v roce 2010 status městyse. Původní získal již v roce 1843.

Jeden z nejvýše položených hradů

Od parkoviště podle mešní kaple Panny Marie vysvěcené v roce povýšení Kunžvartu na městys si postoupáte nejdřív zvolna, poté docela ostře lesní cestou bez výhledů. Dojdete k vysoké hranolovité věži, hrad (1031 m. n. m.) nesl název Kunzwarte, Kunigswarte, nebo Kungenslehn. Na okraji plošiny stojí balvan, snad pohanské obětiště. Kraj také kdysi ovládali Keltové, zlato vytěžené na Šumavě dokázali zpracovat.

Kunžvart byl hradem strážným, od roku 1547 neobývaný, o 31 roků později vyhořel. Obnoven již nebyl. Pevnůstka sloužila jako celniště, také hlídala, zda do Čech nevtrhli Bavoři. Vpád Pasovských do Prahy v roce 1611 donutil k abdikaci Rudolfa II. ve prospěch jeho bratra Matyáše.

To už ale Kunžvart nezažil. Části hradních zdí skončily ve vsi jako stavivo. Není to žádný stavební monument, ve zdech uvidíte jen původní gotické ostění oken. Určitě je to ale na východní svah vrchu Strážný hezká procházka s trochou zadýchání se. Houbové lesy kolem vám mírně namáhavý výlet vynahradí.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků