Hlavní obsah

Vánočka představuje v plenkách zavinutého Ježíška

Novinky, Vratislav Konečný

Než se na sváteční stůl dostalo bílé zapletené upečené těsto zvané vánočka, prošlo lidstvo pár stoletími. Má symbolicky představovat Ježíška zavinutého v plenkách. Toho si nakrájíme a slupneme, i s hrozinkami. Divný příměr.

Foto: Vratislav Konečný

Ilustrační foto

Článek

Odhlédneme-li od obilných placek, pozdějších celt, které se začaly plést do copánků, dostala se vánočka na český štědrovečerní stůl poměrně pozdě. Až v 18. století mohly hospodyně začít s pečením, samozřejmě ve měšťanských bohatších rodinách.

Předtím výrobu zajišťovaly pekařské cechy. Pekly pro vrchnost, zejména královského purkrabího. O Vánocích šel dvojstup 6 vybraných mistrů s pečivem položeným na prostřeném prkně s vánočkou na Hrad. První zmínka o pletýnce je z 16. století.

Vánočka má svůj rituál, musí být spletena z 9 pramenů, 4 spodní představují zemi, vzduch, oheň a vodu, tři nad nimi cit, rozum a lidskou vůli. Poslední jsou vědění a láska. Každá hospodyně měla vlastní recept s přísadami, zrovna jako v Sasku, kde se peče tradiční štóla, slavící úspěch po světě. Němci s pečením obnovili cechy i tradice. Na cukrovince solidně vydělávají. U nás vánočka degradovala na běžné bílé cukrářské pečivo ke kafi či čaji.

Zakázané Vánoce

Vánoce nebyly vždy svátkem, jaký známe. Nejdůležitějším křesťanským svátkem byly Velikonoce, Vánoce se začaly slavit v 7. století. Zpočátku ještě měly podobu pohanských rituálů. Název pochází z německého Weihnachten – svaté noci, období, kdy křesťané slaví narození Krista.

Nejdříve kladli důraz na Velikonoce, ale protože se potřeboval vymazat pohanský zvyk slavení slunovratu, Kristovo narození se hodilo.  V tehdejších tuhých zimách byli poddaní přístupnější církevnímu nátlaku, kdy byli svázáni dvěma póly, když budeš hodný a všechno zaplatíš, i kdybys měl hlady pojít, dojdeš do nebe, protože na zemi jsi krátce. Jestli budeš kušnit, peklo na tebe čeká.

Vánoce se neprosadily všude, katolická církev i v pozdějších stoletích zakazovala zdobení stromku a adventní věnce. Diktatury nesnášely žádné jiné svátky než režimní.

Úplatné svátky

Ač se to může z literárních i filmových děl zdát jako velká vánoční pohoda, kam až paměť sahá, nebylo tomu tak. Podle historiků do 16. století byly Vánoce svátky "úplatků". Poddaní nosili vrchnosti dary, dárky se vymáhaly i násilím.

Od 17. století se začalo oslavovat narození Ježíška, zároveň se přizpůsobily i zvyky cílené k slunovratu. Vánoce během občanské války v Anglii zakázali v roce 1647 puritáni, vydrželo jim to do roku 1660. Skotové slavili svátky až v roce 1958, zakázali si je v roce 1640.

Chcete se přirovnávat k chudině?

Na závěr část projevu prezidenta Antonína Zápotockého z 24. 12. 1952:

... Malý Ježíšek, ležící ve chlévě na slámě vedle volka a oslíka, nad chlévem zářící betlémská hvězda, to byl symbol starých Vánoc. Proč? Měl připomínat pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě narodit a bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy? Proč by se tam nemohly rodit vaše děti? Tak mluvili k chudým a pracujícím bohatí a mocní. Doby se ale změnily, nastaly mnohé převraty. Ježíšek vyrostl, zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho Děda Mráz...

Reklama

Výběr článků

Načítám