Článek
Na začátku adventu skauti budují na náměstí Přátelství svůj malovaný betlém. Tomu dala nezaměnitelnou grafickou podobu sestra Miluška Lísalová, jejíž pestrobarevné a roztomilé postavy mohou okolojdoucí obdivovat po celý prosinec.
Dříve skauti stavěli betlém živý, který doplňovaly např. i ovečky. Ten však z pochopitelných důvodů náměstí zdobil pouze na Štědrý večer, s nímž skauti spojili i tzv. štědrovečerní zpívání, jehož pořádání v současnosti převzalo samotné město. Lidé v Habartově kostela nemajíce se rádi naučili scházet a setkávat a vždy si jich ve stanovenou hodinu vzájemně přeje krásné svátky několik stovek.
Díky skautské štafetě i do našich končin doputuje Betlémské světýlko. To si Habartováci přebírají na sokolovském vlakovém nádraží, odkud ho pak rozvážejí na různá místa. Jejich přičiněním tak plamínek doputuje např. na statek Bernard, do kostela v Krajkové, dříve třeba i na Chlum sv. Maří a samozřejmě i do Habartova, kde ho skauti v originálních lampičkách, jež se mění a vyrábějí každý rok, roznášejí svým příznivcům a přátelům.
Všichni ostatní si mohou tohoto mihotavého posla Vánoc odnést z náměstí Přátelství, kde skauti po čtyři sváteční neděle pořádají tzv. Adventní zpívánky, které mají dát možnost zastavit se v předvánočním shonu a takříkajíc nasát onu neopakovatelnou atmosféru. Vždy se najde několik desítek lidiček, kteří bez ohledu na počasí vyrazí do tmy a spolu s dalšími u betléma a vánočního stromu během půlhodinky odzpívají několik známých českých koled a písní.
Chybět nemůže ani středisková besídka, kdy se scházejí všichni členové střediska, aby společně strávili několik zábavných hodin.
Posledním zvykem, který skauti dodržují, je jejich pravidelná štědrodenní vycházka do lesa. I tato minivýprava má však svůj hlubší smysl, skauti totiž nevyrážejí s prázdnou, ale každý z nich do svého batohu přidá nějaký ten pamlsek pro lesní zvěř.
I letos zamířila za takřka jarního počasí na Štědrý den ve dvě hodiny odpoledne asi pětadvacetičlenná karavana, obtěžkaná zeleninou, jablky, usušeným chlebem, kaštany a žaludy na několikakilometrovou pouť k lesnímu krmelci. Namísto závějí sněhu ji čekalo bláto a mokrá tráva, ale ani tyto rozmary počasí neubraly skautům na dobré náladě. Asi po tři čtvrtě hodině dorazila výprava na místo určení. Zde se zbavila svého nákladu. Připravenými pamlsky skautíci ozdobili i jeden ze stromků a pak vytvořili kruh. V tomto kruhu zazněla nejrůznější přání a na závěr i jedna koleda.
Pak se již všichni vydávají zpět k domovu. Krásné období adventu tímto okamžikem pro skauty z Habartova de facto končí. I díky výše popsaným zvykům a tradicím si troufnu napsat, že pro ně tento krásný čas přináší ještě něco navíc, něco výjimečného, co díky společnému přátelství vydrží coby krásné vzpomínky minimálně dalších dvanáct měsíců, a to je v dnešní době velmi cenné.
