Hlavní obsah
Zbytky píseckého hradu, původně měl zrovna jako 111metrový most věže a byl mnohem větší. Foto: Vratislav Konečný

Na hlavě červená kápě, v ruce provaz, jehož konec je omotán kol laního zápěstí mladé delikventky. Roztržená její košile odkrývá potupný cejch vypálený na rameni. Tak stojí v Prácheňském muzeu v Písku sousoší kata a odsouzené.

Zbytky píseckého hradu, původně měl zrovna jako 111metrový most věže a byl mnohem větší. Foto: Vratislav Konečný
V Písku na vás čekají kat i Gottwald

Expozice z dějin regionu je figurín plná, narazíte tu i na „popravčího“ nedávného. U busty Klementa Gottwalda stojí figuríny salutujících pionýrů.

Nejstarší kamenný most, který Otava téměř smetla při nedávné povodni, byl postaven někdy za Přemysla Otakara II. na suchu, řeku pod něj svedli po dostavbě. Z mostu je hezký pohled na bývalý gotický hrad, ve kterém sídlí muzeum. Fráňa Šrámek město romanticky zidealizoval, Mikoláš Aleš tu ve škole jako ne zrovna povedený žák pobýval, František Křižík ho osvětlil. Městská elektrárna nesoucí jeho jméno stojí za návštěvu, ale nyní je zavřená. Josef Švejk, legendární postava branné moci, se kol města měl taktéž potloukat.

V muzeu se dozvíte vše

Pokud se chcete o městě dozvědět vše, a není toho málo, hajdy na architektonicky splácané náměstí a radničním průjezdem do outrob muzeálních. Ve vánoční čas samozřejmě nesmí chybět svátků připomenutí, výstavku najdete v přízemí, to hlavní vás teprve čeká.  

Velmi přehledná a rozsáhlá expozice vás za chvíli vymaže v čase. V historických prostorách s gotickým klenutím a freskami výzdobou najdete modely hradů a měst. Mě nejvíce zaujala část hrdelnímu právu se věnující. Obešel jsem figuríny zasmušilých husitů, kteří se i na Písku podepsali, a zastavil se před píseckým katem. Popravčí místo získal Antonín Nymburský, kat města Tábora, v královském Písku v roce 1750. V expozici je několik předmětů práva útrpného a kopie katových zápisků.

Nymburský, pocházející z pražské katovské rodiny, si vedl přesný deník exekucí. Psal to jako účetní knihu – stětí, lámání, palečnice, natahování, stahování kůže, loučemi pálení. Samé libůstky, které si křesťánci vymysleli na své bližní, aby jim smrt co nejvíce „zpříjemnili“. Jako mistr ostrého meče byl Antonín velmi zručný, poprav měl na kontě kolem stovky. A nebyl jen lidohubič, ke své funkci byl i jako pohodný čili ras povoláván, toulavé psy ze světa sprovázel. Rok 1788 Nymburského připravil částečně o práci, trest smrti byl v monarchii zrušen.

Ale v muzeu je řada a dalších zajímavých exponátů, moc se mi líbí, že jsou události figurálně doplněny. Pootaví je rozhodně zajímavá oblast a Otava přinášela nejen vodu, ale také zlato. Najdete tu figurální galerii našich panovníků, písecký venkov, expozici rybářství, nerostné bohatství a k tomu vám bude čas odměřovat svým bitím hodinový stroj, kolem něhož vystoupáte ke sbírkám. Za chvíli si údery zvonu ani neuvědomíte, události a děje vás pohltí.

Při večerní procházce možná vyjdete proslulou Putimskou branou, o níž se zpívá v jedné z nejznámějších písniček, a nad zamrzlou Otavou uvidíte Šrámkův měsíc nad řekou. Pamětihodností je tu více, zbytky hradeb, děkanský kostel Narození Panny Marie, obydlí básníka A. Heyduka, dům U koulí, hotel Otava, radnice, zajímavá jsou i domovní znamení.

Dříve býval Písek význačným textilním a posádkovým městem, ale to bylo tenkrát...

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků