Hlavní obsah
Otisk nejstarší rostliny na světě, stáří 432 milionů let Foto: Národní muzeum Praha

V Národním muzeu "znovuobjevili" otisk nejstarší rostlinné fosílie na světě

Ležela desítky let nepovšimnuta v depozitáři, je stará přes 430 miliónů let. Šesticentimetrová větvička vypadá jako dva páry šnečích očí na dlouhém stonku. Nalezena byla Joachimem Barrandem v Loděnicích, při honbě za trilobity jí ale nikdo nevěnoval pozornost. Pro přírodovědce je překvapením.

Otisk nejstarší rostliny na světě, stáří 432 milionů let Foto: Národní muzeum Praha
V Národním muzeu "znovuobjevili" otisk nejstarší rostlinné fosílie na světě

Nález dokazuje, že před 432 milióny let, jak byla fosílie podle výzkumu stáří zařazena, suchozemská flora produkovala kyslík, a byla proto zelená.

Vzhledem ke stáří fosilie udivuje i její velikost, nejstarší známé otisky pocházející z Irska měří jen několik milimetrů, nálezy ze siluru pocházející z Brazílie nebo Velké Británie jsou maximálně 2,5 centimetrů dlouhé. Vědci se dlouho přeli o to, zda v rostlinách byla fotosyntetická pletiva, která by umožnovala produkci kyslíku. 

Zelené před stovkami miliónů let

Paleontolog Kevin Boyce dokonce usuzoval, že tyto první rostliny nemohly být zelené. Český nález, který má zhruba 6 cm, ale tuto teorii zcela vyvrací.

Velikost stonku nově popsaného exempláře totiž jednoznačně potvrzuje, že tato cooksonia rozhodně měla dostatek objemu těla k tomu, aby dokázala zajistit základní funkce cévnaté rostliny včetně fotosyntézy, rozvodu vody a živin a byla tak schopna samostatné existence.  

Objevil ji Barrande, ale zapomenulo se na ni

Rostlina na svou příležitost „promluvit“ čekala v muzejních depozitářích celých 150 let. Nalezl ji totiž ve skalách u středočeských Loděnic už věhlasný francouzský paleontolog Joachim Barrande, s jehož sbírkou se později dostala do sbírek Vlasteneckého (dnešního Národního) muzea. Nikdo však fosílii nevěnoval pozornost. Nejspíše nebyla tak atraktivní jako prvohorní pozůstatky fauny včetně trilobitů.

Exemplář byl určen jako fosilní řasa nejasného zařazení – Fucoides – a uložen do bedny ve sklepním depozitáři Národního muzea, kde zůstal zcela nepovšimnut. Lidské ruce se jej dotkly znovu až v roce 2011, kdy paleontologové před rekonstrukcí historické budovy Národního muzea stěhovali sbírkové předměty do depozitářů v Horních Počernicích.

V Loděnici našli i další

Při jejich třídění paleontolog Vojtěch Turek v domnělé řase rozeznal suchozemskou fosilní rostlinu a předal ji k dalšímu zpracování kolegům specialistům.

Ti se vydali na Barrandem označené místo nálezu, tzv. Barrandovy jámy u Loděnic, a našli množství dalších cooksonií. Žádná ale již nedosahovala kvality Barrandova nálezu

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků