Článek
„Památník je vzpomínkou na ty, kterým se nepodařilo v letech 1948-1989 překročit střeženou státní hranici s Rakouskem. Na úseku od slovenských hranic až po Slavonice zahynuli Češi, Poláci, Rakušané i lidé z východního Německa,“ řekl Miroslav Klusáček předseda občanského sdružení Paměť, které za celým projektem stojí. Jména zemřelých jsou napsána přímo na stélách památníku.
Ve většině případů se ani neví, kde tito lidé po své smrti skončili. „Každá stéla tedy symbolizuje jeden zmařený život, ale také nahrazuje to, že těmto lidem bylo odepřeno uložení jejich ostatků v rodinných hrobech. Usmrcení měli zmizet ze světa. Tehdejší rozkaz ministra vnitra byl jasný. Prchající usmrcení budou pochováni v katastru obce, kde nastala smrt, hrob nebude označen a nebude převyšovat úroveň země,“ upřesnil Miroslav Klusáček.
Slavnostního odhalení památníku se účastnila řada významných hostů. Mezi nimi i předsedkyně konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová. „Tento památník má pro mne osobně zvláštní význam. Ale těch životů nebylo jen padesát tři, bylo jich daleko víc. Lidé toužící po svobodě umírali nejenom zde na hranici. Svoboda byla těžce vykoupena. Chraňte ji, chraňte si ji,“ vyzvala se zastřeným hlasem žena, která většinu svého života bojovala za svobodu. A zároveň vzpomenula na každoroční setkání politických vězňů v Jáchymově v kostele svatého Jáchyma.
Památník Brána ke svobodě požehnal v pátek mikulovský probošt Pavel Pacner. Slavnostnímu aktu přihlížely desítky lidí všech věkových kategorií a studenti u každé stély položili na památku růži. Autorem památníku je architekt Tomáš Pilař, mj. autor kašny na brněnském náměstí Svobody.
Brána ke svobodě je prvním skutečným památníkem obětem totality v Evropě a doplnila tak Stezku svobody, která na třinácti informačních panelech umístěných podél pohraniční cesty mapuje osudy lidí, kteří se za dramatických okolností pokusili překonat železnou oponu. Vyvrcholením celého projektu by mělo být podle členů sdružení Paměť být Muzeum totality.
