Hlavní obsah
Hraběcí kaple, shluk omšelého pískovce Foto: Vratislav Konečný

V lese u Štětí, kde zamordovali nenáviděného hraběte Claryho, stojí polorozpadlá kaplička

Téměř na den přesně je tomu 300 let, kdy byl na hraběti Janu Wratislavovi Clarym spáchán mord. Sedmnáctého ledna 1720 nenáviděného šlechtice zabilo 15 jeho služebných na lesní cestě nedaleko Štětí. Na místě vraždy stojí polorozpadlá kaplička nazývaná Hraběcí.

Hraběcí kaple, shluk omšelého pískovce Foto: Vratislav Konečný
V lese u Štětí, kde zamordovali nenáviděného hraběte Claryho, stojí polorozpadlá kaplička

Kapli byste v ruině nehledali

Nejde o klasickou kapličku, prostý čtvercový pilíř nechala zbudovat dcera Eleonora z pískovcových kvádrů, přesná podoba není známa. Stavba má okosené rohy, na každé straně jsou ploché výklenky. Kaple je bez krytiny, shora porostlá travou a náletovými keři.

Hrabě byl zastřelen, tělo pochovali do rodinné hrobky v Chcebuzi, což je nedaleko místa vraždy, tam měli Claryové zámek.

Nádherným borovým lesem

Kaple stojí na trase turistické cesty, žlutě značené, od obce Stračí nad Štětím, směrem na Želízy. První zastavením je ale prostá mariánská kaple, kam chodilo ze Stračí od místního svatostánku na mariánský svátek procesí.

Cesta pokračuje k několik skalním výtvorům, které zde vytesal do pískovce sochař Václav Levý – Had, Harfenice, Mariánská kaple. Nejznámější Levého práce jsou Čertovy hlavy nad Želízy, u Harfenice najdete jejich zmenšenou podobu. Vše Levý zakončil nedalekou Klácelkou. Lesy jsou vyloženě houbové, se spoustou borůvčí.

Pobělohorská šlechta

Hrabě pocházel ze známého rodu Aldringen-Clary. Jeho příslušníci přišli do země po bělohorské bitvě, kdy se dělily majetky poražených protestantských pánů.

Claryové se zapsali vesměs pozitivně, rod přišel zřejmě z Toskánska, první statky získali na Žatecku, později přišel inkolát, čili se stali usazenou šlechtou. Za jejich působení vznikly teplické lázně, divadlo, patřil jim palác na Malé Straně...

Edmund Aldringen-Clary se zasloužil o rozvoj severních Čech, Ústecko-teplickou dráhu, jeho velkým počinem bylo „objevení“, a hlavně zpřístupnění Českého Švýcarska. Edmundova soutěska v Hřensku je nazvána po něm, pod Pravčickou branou vznikl zámeček, příslušníci rodu zastávali významné státní funkce.

Po odebrání titulu a majetku 

Poslední Clary na našem území byl Alfons Clary-Aldringen. Po vzniku republiky byl zbaven titulu a většiny majetku, takže nový stát měl ve velké nelásce.

V roce 1940 vstoupil do NSDAP, dva synové padli na východní frontě. V roce 1945 chtěla rodina utéci do americké zóny, byl chyceni a před odsunem do Německa museli pracovat na poli na Teplicku.

Nenáviděli ho všichni poddaní

Zabitý hrabě Wratislav, syn Jana Baltazara, hejtmana Litoměřického kraje, byl na své poddané pěkný kruťas, doslova je dřel z kůže, znal jen trestání. Na panství ho všichni nenáviděli, sedláci, služebnictvo i úředníci. To se stupňovalo až k rozhodnutí, že musí zemřít. Přepadli ho, když jel v kočáře se svým švagrem hrabětem z Kokořova z Prahy do Snědovic. Útočníci nechali Kokořovského na pokoji, šlo jim jen o Claryho.

Nejdříve se myslelo, že se jedná o loupežnou vraždu. V lesích tehdy prý řádili i lupiči. Ale když se na zámek nevrátilo 15 služebných, začalo být jasno. Postupně je pochytali, snad jen kuchař utekl do Saska.

Osm jich kat lámal kolem, třem sťali hlavy, další byli zbičováni a vyhnáni. To vše je zakleto v pískovcových kvádrech malé kaple uprostřed lesů.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků