Článek
Kdož sú boží bojovníci...
a zákona jeho... platilo pro stratéga a vojevůdce Jana Žižku prvořadě. Slavný husitský chorál vyjadřoval plně jeho ideologii.
Husitský hejtman kostely a zejména kláštery ničil a pálil, nesnášel bohatství církve, měla být chudá a sloužit lidu. Proto se v husitském vojsku odehrávaly polní mše, kázání se prováděla na kopcích – horách. Sám sebe považoval z posla božího, který ohněm a mečem napravoval společnost.
Velmi krutě a nesmiřitelně, mnoho mnichů skončilo v plamenech. Uznával jen církev čistou, tak jak si boží přikázání vykládal sám. Přesto měl být Žižka dočasně pochován v kostele svatého Ducha. Odtud ho převezli do Čáslavi, kde se nalezla i část jeho lebky.
Hradec Králové patřil od počátku husitské revoluce k významným husitským centrům, kněz Ambrož od svatého Ducha byl jednou z vůdčích osobností ve městě. Husité svatostánek nezničili a nevyrabovali. Žižka, který zemřel u Přibyslavi, byl pochován do jedné ze čtyř krypt, nacházejících se pod katedrálou. Hradečtí stáli na počátku kultu Jana Žižky, který se naplno později rozvinul zejména v Čáslavi, kam mrtvolu převezli.
Salon republiky moderní architektury
Hradec má nádhernou historickou část na vyvýšenině vprostřed města, s Bílou věží a katedrálou v čele. Gotika, renesance s barokem jsou tu citlivě obklopeny moderní architekturou, v níž rezonují hlavně stavby dvou vynikajících architektů minulého století Jana Kotěry a Josefa Gočára. Ne nadarmo je Hradec nazýván salonem republiky.
Kromě zmíněných jmen tu působila celá řada dalších, město se rozvíjelo, vznikly např. Městské muzeum, nyní Muzeum východních Čech, budovy na náměstí Masarykově, Ulrichově a Svobody, Gočárovy školy, labská elektrárna, je toho mnoho včetně měšťanských domů, například Ambrožův sbor. V Jiráskových sadech se dokončují revitalizační práce na dřevěném kostele sv. Mikuláše.
Kolem nejvýznačnějších staveb vede naučná stezka, rozhodně ty dvě hodiny procházky stojí za to. I dnešní Hradec se architektonicky rozvíjí, nakonec to při návštěvě uvidíte. Galerie, divadla, kavárny, restaurace…
Horší je panelová zástavba z minulého století.
Hradec ležící na soutoku Labe a Orlice postihla řada pohrom. Za husitských válek, kdy se přiklonil na stranu husitů, se kulturně rozvíjet nemohl, to samé přišlo po třicetileté válce. Za vlády Josefa II. došlo k velké germanizaci a město se stalo pevností obklopeno hradbami.
V prusko-rakouské válce 1866 muselo před Prušáky kapitulovat. Začalo se rozvíjet na přelomu minulého století, pak přišla éra Gočára a Kotěry. Hradec je univerzitní město, mladí zde mají velmi kvalitní zázemí.
Věnná města a jejich komodity dodávané ke dvoru
Dvůr Králové nad Labem – mřenky (grundle), Hradec Králové – bažanti, Chrudim – pšenice, Jaroměř – lososi, Nový Bydžov – raci, Vysoké Mýto – pstruzi, Mělník – víno, Polička – oves, Trutnov – plátno
Za vlády Jiřího z Poděbrad byly přechodně věnným městem také Teplice.
