Hlavní obsah
Vynášení morany v Muzeu lidových staveb v Kouřimi Foto: Petr Týc

V kouřimském skanzenu budou opět vynášet smrtku

Již tradičně pořádají v Muzeu lidových staveb v Kouřimi na Smrtnou neděli vynášení smrtky. Byla to jedna ze šesti nedělí, významný den v životě předků. kdy končila zima a čekalo se na jaro. Jedná se o postní neděle: Černá, Pučálka, neboli Pražná, Kýchavná, Liščí, nebo Družebná, Smrtná a Květná.

Vynášení morany v Muzeu lidových staveb v Kouřimi Foto: Petr Týc
V kouřimském skanzenu budou opět vynášet smrtku

Byl to svět magie a kouzel, co doprovázelo naše předky po celý život. Akce Smrtná neděle je ve skanzenu připravena na 29. března od 10.00 do 16.00.

V 11.00, 13.00 a 15.00 hodin návštěvníci uvidí starobylý obyčej vynášení smrtky, na který vždy naváže přinášení nového léta v podání Ladova národopisného souboru z Hrusic a dětí ze Základní umělecké školy v Kouřimi.

O zvycích a tradicích

Nepůjde jen o průvod s postavou smrtky, ale také se můžete zúčastnit několika besed: Buďte páni veselí na tu Smrtnou neděli… uvádí historička a etnoložka doc. PhDr. Lydie Petráňová, CSc. na téma zvyku starého tisíce let.

Celý den si lze v historických staveních vyslechnout výklad k výstavě Velikonoční čas v Muzeu lidových staveb. Dozvíte se o lidových obyčejích v době půstu a Velikonoc a ochutnáte postní pokrm - pučálku. Výstava probíhá od 28. března do 19. dubna.

Svět nepostradatelných tvorů, kteří jsou symbolem pracovitosti, návštěvníkům přiblíží celodenní program s názvem Včely vítají jaro.

Jarní očistě se věnuje bylinkářka Jana Hunalová v rámci dílny míchání bylinkových čajů.

Řemeslné dílny pro malé i velké

Zručnost dětí i dospělých prověří řemeslná dílna na výrobu píšťalek a dřevěných hraček s Otakarem Fraňkem.

Pro hravé jsou připraveny tradiční hry: tlučení špačka, čára, hra na Kokeše, kuličky, a mnoho dalších.

Význam Smrtné neděle

Smrtná neděle poukazuje na známý zvyk vynášení smrti. Předpokládá se, že ho praktikovali Keltové i Slované. Církvi se pohanský zvyk nepodařilo po dlouhá staletí vykořenit.

Na Smrtnou neděli zhotovila svobodná děvčata figuru smrtky (měla různé krajové názvy smrt, smrtka, smrtholka, mořena, morena apod.) Po obchůzce děvčata smrtku vynesla za ves, kde ji spálila, ale nejčastěji byla smrtka, jako symbol zimy, vhazována do tekoucí vody – potoka, případně do rokle za vesnicí.

Ve druhé části obřadu, vztahujícího se ke Smrtné neděli, se do vsi vnášelo nové léto – líto, ozdobený jehličnatý (stálezelený) stromek – symbol věčného života, nebo ratolest ozdobená výdumky vajíček, barevnými odstřižky, stuhami, svatými obrázky. Převažovala červená barva, symbol plodnosti, stejně jako vejce.

Další informace: www.skanzenkourim.cz

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků