Hlavní obsah
Pracovnice muzea v stylovém kimonu dohlížela, jak soutěžící dokázali pomocí hůlek sníst v miskách připravenou rýži. Foto: Stanislava Dvořáková

V duchu života gejš a samurajů se soutěžilo na zahradě Hernychovy vily

Městské muzeum v Ústí nad Orlicí v rámci doprovodného programu Staročeské pouti připravilo na pouťovou sobotu 17. srpna zábavnou hru SOUTĚŽÍME S GEJŠOU A SAMURAJEM.

Pracovnice muzea v stylovém kimonu dohlížela, jak soutěžící dokázali pomocí hůlek sníst v miskách připravenou rýži. Foto: Stanislava Dvořáková
V duchu života gejš a samurajů se soutěžilo na zahradě Hernychovy vily

O pouťové sobotě se v příjemném prostředí zahrady Henychovy vily v Ústí nad Orlicí pod dohledem odborných pracovnic městského muzea odehrávala zajímavá soutěž, v které se zúčastnění stali gejšami a samuraji. Soutěžní klání bylo původně určeno dětem, ale nenechali si ho ujít ani četní dospělí.

V soutěži ženy coby gejši musely splnit osm úkolů. Ustrojit se s pomocí pracovnice muzea do připraveného kimona, nalíčit se jako gejša, což znamenalo pomocí pudru zesvětlit pleť, zvýraznit obočí a ústa, případně zkusit i oční linky, které by daly věrohodný výraz pohledu japonské gejši, účes upravit za pomoci jehlice a zvládnout chůzi v typických dřeváčcích.

Další dva úkoly byly pracovní. Protože k hlavnímu poslání gejš patří zajištění obřadu servírování čaje, musely soutěžící zkusit předvést tuto činnost a poté se najíst pomocí hůlek, kdy byla jako menu v miskách připravena rýže.

Gejša je v Japonsku nejen ženou elegantní a příjemnou, ale také inteligentní. Proto z této oblasti byly vybrány zbývající dva úkoly. Japonský krasopis neboli kaligrafie je docela náročným uměním, a proto soutěžící v útulném zahradním altánku vítal kaligrafický znak pro radost a štěstí. A bylo ho třeba, protože úkolem bylo napsat (vymalovat) svoje jméno tímto krasopisem.

Následující úkol se řadil do kategorie psychotestů. Jednalo se o tak zvanou Kimovu hru, kdy ve vymezeném čase bylo odkryto deset rozličných předmětů a úkolem bylo po zakrytí je vyjmenovat.

Muži měli úkol dán oblečením do samurajské výstroje a v tomto oblečení překonat síť provázků uzpůsobenou jako laserové paprsky. Škoda, že těch statečných bylo poskrovnu.

Po projití trasy a splnění všech úkolů bylo provedeno vyhodnocení a předání diplomu za absolvovanou cestu gejši, u mužů samuraje.

Hra byla příjemnou zábavou a přinesla i poznání odlišných podmínek života v cizí zemi. Kdo přišel zkusit, nelitoval. "Jen škoda," posteskly si organizátorky soutěže, "že těch zvídavých a odvážných nebylo víc."

"Takže všem, kteří se přišli podívat a těm co i soutěžili DÓMO ARIGATÓ GOZAIMASU a SAJÓNARA!" (děkujeme a na shledanou) 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků