Hlavní obsah
MgA. Jiří Zajíček, vedoucí literárně-dramatického oboru ZUŠ vtipným prologem uvedl diváky do atmosféry začínající pohádky. Foto: Stanislava Dvořáková

Uvedení inscenace Sněhurka a osm trpaslíků se setkalo s velkým úspěchem

Literárně-dramatický obor ZUŠ Jaroslava Kociana v Ústí nad Orlicí ve čtvrtek 28. dubna potěšil řadu dětí, rodičů a dalších zástupců veřejnosti uvedením klasické pohádky bratří Grimmů, tentokrát formou poezie dramatu.

MgA. Jiří Zajíček, vedoucí literárně-dramatického oboru ZUŠ vtipným prologem uvedl diváky do atmosféry začínající pohádky. Foto: Stanislava Dvořáková
Uvedení inscenace Sněhurka a osm trpaslíků se setkalo s velkým úspěchem

Do posledního místa zaplněný minidivadelní sál ZUŠ v Ústí nad Orlicí přenesl diváky do světa dětské pohádky o dobru, zlu, přátelství a lásce. Klasická pohádka bratří Grimmů o Sněhurce a sedmi trpaslících stále poutá děti i dospělé, kteří se takto aspoň na chvíli mohou vrátit do dětských let.

V letošním roce navíc slaví tato pohádka jubileum, kdy od premiéry animovaného filmu od tvůrců Walta Disneye v roce 1937 baví vděčné diváky již 80 let. Lákavým tajemstvím navíc tentokrát byl počet osmi trpaslíků. To málokdo tušil, že jich původně bylo třiadvacet, ovšem z obavy tvůrců, že by negativní pojmenování a charakteristiky trpaslíků jako Plešoun, Žvanil, Nafoukanec a podobná další označení mohla lidskou společnost urazit, byl jejich počet zredukován na sedm s příznivějšími názvy.

A kde se tedy vzal ten osmý? Projdeme-li se městem na mnoha zahrádkách najdeme sádrového trpaslíka. Přidá-li se k tomu jaro, trochu sluníčka a fantazie máme oživlou figurku a jak jinak než s typickým rošťáckým označením Apríl.

MgA. Jiří Zajíček, vedoucí literárně-dramatického oboru ZUŠ měl sice ve vtipném prologu prozaičtější vysvětlení - hodně dětí vyžadovalo hodně hereckých postav, což ale neubralo nic na tajemství proměn současné tvorby. Navíc i tato forma zaznamenala změnu, kdy promluvy postav mají veršovaný text.

V průběhu pohádky dvaadvacet dětí pod pedagogickým vedením Jiřího Zajíčka opustilo realitu obyčejného světa tím, že se přestrojilo za někoho jiného. Jedná se o typickou dětskou vlastnost, kdy děti nehrají roli, ale představují v předváděné postavě samy sebe, což je pro rodiče ještě více zajímavější.

S nesmrtelnou otázkou zlé královny svému kouzelnému zrcadlu: „Zrcadlo, zrcadlo, pověz, kdo je na světě nejkrásnější?" se začal odvíjet děj známé pohádky, kdy zlá macecha nechá odvést Sněhurku do lesa, kde ji má myslivec usmrtit. Do příběhu pak vstupuje řada lesních zvířátek, srnci se srnečkou, medvěd, žabičky a nechybí ani moudrá sova. Šťastný závěr v domečku trpaslíků uzavírá mladý krásný princ, který Sněhurku vysvobodí z omamného spánku.

V sále pak zavládne všeobecná radost nejen ze šťastného konce pohádky, ale i z úspěchu podání účinkujících. U jejich rodičů to je navíc hrdost nad uměním jejich ratolestí a u všech dalších diváků potěšení nad nápaditostí učitele Jiřího Zajíčka, který proměnil jeden nepříznivý dubnový den v příjemnou zábavu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků