Hlavní obsah
Historička umění Milena Filipová zahajuje výstavu. Foto: Vladimíra Krejčí

Unikátní výtvarná výstava připomíná 760. výročí založení Zábřehu

Díla tří desítek již nežijících výtvarníků, kteří měli osobní vztah k Zábřehu, představuje Vlastivědné muzeum Šumperk v zábřežském domě Pod Podloubím. Výstava, uspořádaná u příležitosti 760. výročí první zmínky o Zábřehu, bude v místním muzeu k vidění až do 7. září.

Historička umění Milena Filipová zahajuje výstavu. Foto: Vladimíra Krejčí
Unikátní výtvarná výstava připomíná 760. výročí založení Zábřehu

„Výtvarné Zábřežsko představuje tvorbu autorů, kteří jsou spjatí s naším městem, ať už se tu narodili, nebo si oblíbili místní motivy. Pro nás patrioty je zajímavé, že mnohá z děl zachycují historické pohledy na dnes již neexistující zábřežská zákoutí,“ uvedl starosta František John. 

V domě Pod Podloubím je vystaveno na šest desítek obrazů, kreseb, ilustrací i fotografií prací tvůrců, z nichž mnozí patří k významným postavám českého výtvarného umění. 

„K Zábřehu je pojil blízký i volnější vztah. Většinou nebyli přímo rodáky, někteří pocházeli z nedalekého okolí, jiní učili na místním gymnáziu, další jezdili do Zábřeha za příbuznými nebo známými, trávili tu dovolenou, našli ve městě práci,“ vysvětlila historička umění Milena Filipová, autorka výstavy. 

Díla pocházejí ze sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku, některá z nich zapůjčili soukromníci nebo Muzeum umění v Olomouci. 

„Zábřeh nemá mnoho výtvarných sbírek. Vlastní ovšem pravý poklad – grafiky Václava Hollara. Tuto obsáhlou sbírku městu věnoval plukovník Karel Lukas. Návštěvníci výstavy Výtvarné Zábřežsko si mohou prostřednictvím monitoru prohlédnout 425 zvětšených Hollarových grafik,“ upřesnila Filipová. 

Vystaveny jsou také kresby lišky Bystroušky od Stanislava Lolka. „První vznikla už začátkem 20. století, když Lolek sloužil jako myslivecký mládenec,“ objasnila Filipová. 

Na výstavě jsou i fotografie připomínající tvorbu textilní výtvarnice Ludmily Novotné, která vytvořila kostýmy pro televizní seriály F. L. Věk, Sňatky z rozumu nebo Cirkus Humberto, a také díla sochařů spjatých se Zábřežskem. Jedním z nich byl i leštinský rodák a dlouholetý obyvatel Zábřeha Antonín Berka. 

„Vyučil se řezbářem, potom studoval církevní sochařství, vytvořil řadu významných prací ve dřevě i v kameni, které jsou k vidění po celé republice. Zábřežáci znají jeho Pietu u kapličky při cestě do Nemile,“ připomněla Filipová. 

Poté, co se k moci dostali komunisté, autor nesměl Pietu dokončit. Zadlužil se však nákupem materiálu, a tak z existenčních důvodů přijal zakázku na sochu rudoarmějce v Mohelnici. 

„Socha stávala na místě, kde do ní narážela nákladní auta, která nestačila ubrzdit kopec od České Třebové. Každé dílo, které takto skončí, je třeba politovat,“ soudí historička umění. 

V muzeu jsou k vidění také práce slavných autorů, jakými byli Adolf Kašpar či Zdeněk Sklenář. Připomenut je i kněz, spisovatel a příležitostný malíř Emilián Glocar, autor Olomoucké trilogie. Opomenut není ani Mirko Hanák, ilustrátor knih s přírodovědnou tematikou, jehož obrázky znají například čtenáři knihy Rybaříci na modré zátoce. 

„Jako kluk trávil prázdniny ve Skaličce. I později se do Jeseníků vracel, v Bukovicích na Jesenicku měl ateliér,“ uvedla Filipová. 

Nechybí ani práce zábřežského pedagoga a nakladatele Josefa Lubiče. Alespoň fotografiemi je zastoupen malíř vrcholného baroka a rokoka Juda Tadeáš Supper či sochařská rodina Tomášků z Jedlí.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků