Článek
Někdy v minulém století to ještě odborníky a konstruktéry možná tolik netrápilo. Kolik decibelů vydá zaklapnutí dveří u auta, kolik zvuk blinkru či otáčení volantu?
Dnes celé týmy špičkových techniků pracují na tom, aby tyto a tisíce dalších zvuků nejenže byly co nejtišší, ale taky aby zněly tak, aby to majitelům například zrovna automobilů ladilo co nejlépe.
Jedna špičková bezodrazová komora slouží k výzkumu a zkouškám Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Zvukaři zde provádějí měřící zkoušky pro průmysl – hluk svých komponentů a zařízení tu měří například výrobci světlometů pro automobily, dodavatelé systémů uzamykání aut či řadících jednotek.
„Další funkcí komory je měření pro potřeby univerzity. Probíhá tady i výuka oborů akustického a vibračního měření, studenti zde mohou zpracovat své bakalářské a diplomové práce na aktuální témata z průmyslové praxe,“ uvedl akustik Michal Weisz.
Jakkoliv vypadá konstrukce bezodrazové místnosti jednoduše, stojí za jejím vybudováním špičková moderní technologie. Jedním z největších výrobců akustických klínů - prvků zajišťujících pohlcení akustické energie, bez nichž by komory nemohly existovat, je ostravská firma Talpa-Rpf. Klíny opracovává řezáním vodním paprskem.
„Aby byl materiál, z něhož je klín vyroben, akusticky pohltivý, musí být mimo jiné velmi měkký a pórovitý, a tím pádem je i velmi obtížně zpracovatelný. Tady se jeví řezání vodním paprskem jako snad jediná možnost jak tyto klíny vyrobit. Z tohoto důvodu jsme se jako firma již před zhruba dvaceti lety začali věnovat výstavbě takových komor,” řekl Petr Kallus ze společnosti Talpa-Rpf.
Firma nyní jedná hned s několika zájemci o vybudování komory z celé České republiky. „Požadavky na hlukové zkoušky z průmyslových firem jsou stále častější,“ dodal Petr Kallus. Akustik Michal Weisz říká, že mnohdy i nepříliš výrazné zvuky významným způsobem rozhodují o prodeji konkrétního automobilů.
„Existují normy, podle nichž se řeší intenzita a kvalita zvuku například při zaklapnutí dveří. Celé týmy odborníků usilují o optimalizaci provozních zvuků, aby zejména u velmi drahých vozů působily solidně a zákazníky nějakou disharmonií neodradily,“ popisuje jeden z mnoha příkladů Michal Weisz. Měří proto také například zvuk madla nad dveřmi spolujezdce, zvuk ventilátoru v předních světlometech či dynamické charakteristiky spínání čidla v olejové vaně.
„Požadavků na akustickou diagnostiku je stále více, ale bohužel diagnostických a měřících inženýrů je málo,“ říká Michal Weisz a vysvětluje, proč tomu tak je. „Do osmdesátých let měla řada podniků své vlastní zkušebny, které ale mnohdy noví vlastníci po privatizaci rušili z úsporných důvodů jako první. Dnes se potřeba zkušeben i také bezodrazových komor znovu vrací a stejně tak potřeba mladých talentovaných odborníků.“