Hlavní obsah
Každý cyklotým jede pro svého patrona. Foto: Ivana Borovková

Unikátní benefiční cyklojízda zná svého vítěze

Sedmý ročník unikátního handy cyklomaratonu projel v srpnu opět všemi kraji České republiky. Hlavním tématem závodu, kterého se účastnilo 45 týmů, tedy téměř 300 cyklistů, byla rehabilitační centra, která v době závodu sloužila jako záchytné body.

Každý cyklotým jede pro svého patrona. Foto: Ivana Borovková
Unikátní benefiční cyklojízda zná svého vítěze

Součástí každého týmu je alespoň jeden handicapovaný sportovec, který musí v závodě ujet minimálně 100 km. Patroni jsou lidé se zdravotním handicapem, kteří musí čelit nepříznivé situaci, a právě tým závodníků by jim měl dodat patřičnou vzpruhu a motivaci do dalšího boje.

Mezi soutěžícími ani tento rok nechyběl osmičlenný tým společnosti Asekol, který jel na podporu patrona týmu Jiřího Jílka, který je od konce minulého roku upoután na invalidní vozík. S patronátem se mnohdy váže také finanční podpora, kterou by patron Jirka Jílek rád využil k nákupu elektrického pohonu vozíku. Ten využije při procházkách se synem, se kterým před onemocněním rád chodíval do přírody.  

Tým Asekolu nakonec dojel do cíle s časem 2 dny 23 hodin a 33 minut, což mu zajistilo první místo. V tak silné konkurenci je to obrovský úspěch, který s ohledem na historii týmu svědčí o neustálém se zlepšování. Je třeba si však připomenout, že to není závod, ale benefiční cyklojízda, jak ji hlavní organizátoři ze spolku Cesta za snem nazývají.

„Nejedeme proti sobě, ale soupeříme hlavně sami se sebou. V týmech jsou lidé s různými druhy a stupni handicapu. Nejde porovnávat, kdo je lepší. Je to o tom zažít to, dokázat dojet v limitu, zvládnout vytvořit fungující tým. V cíli pak získávají všichni stejnou medaili, každý jeden cyklista,“ vysvětluje Tomáš Pchálek z Cesty za snem.

Za celou dobu cyklomaratonu cyklisté i s doprovodným týmem zažili enormní vedra, déšť i pokles teploty, což bylo znát především v noci. Všichni zúčastnění spali v průměru 4 hodiny denně a doprovodná vozidla pro přesun cyklistů i zásob najela neuvěřitelných 11 720 km.

„Každý rok říkám, že nepojedu a rozhodně nebudu kapitánem, co všechno organizuje. A každý rok to dopadne stejně. Ta atmosféra, kdy si všichni pomáháme a také se jako kolegové více poznáváme, hecujeme a zažíváme neuvěřitelné momenty, to prostě stojí za to. Pro mě je to nejlepší teambuilding,“ řekl Marcel Kresta, kapitán Asekol týmu a s úsměvem dodal: „Ale už teď hlásím, že příští rok opravdu nejedu!“

Organizace Cesta za snem pořádá kromě handy cyklomaratonu i řadu dalších projektů, které mají všechny zúčastněné spojovat.

„Děláme všechno, co se dá. Létáme, plaveme, jezdíme auty, střílíme, učíme sebeobranu, pořádáme zážitkové víkendy, cyklojízdy okolo měst a další větší či menší projekty. Přidat se může kdokoli. Neděláme projekty pro osoby s postižením. Děláme projekty pro všechny, kdo se mají chuť bavit a žít naplno bez předsudků a bariér,“ uvedl ředitel Cesty za snem Heřman Volf.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků