Článek
Pražský hrad patří mezi největší hradní komplexy Evropy. Od svého vzniku byl sídlem panovníka a později i prezidentů republiky. Dnes nabízí nejen prohlídky krásných historických prostor, ale láká k procházkám zahradami s výhledem na Prahu.
Bezpochyby nejkrásnější a nejvýznamnější zahradou v areálu Pražského hradu je Královská zahrada, běžní návštěvníci ji mohou obdivovat od roku 1990, kdy ji nechal zpřístupnit prezident Václav Havel.
Královská zahrada byla založena v roce 1534 Ferdinandem I. na místě, kde se původně rozprostíraly vinice. O její výstavbu po vzoru italských zahrad se zasloužil architekt Giovanni Spati. Do zahrady byly dováženy exotické rostliny, takže se za několik let stala světovým unikátem.
Zahrada však po staletí sloužila především ke královským radovánkám. Pro svou manželku Annu Jagellonskou nechal vybudovat Ferdinand I. letohrádek (v letech 1538-1563). Anna se však jeho dokončení nedočkala. Zemřela v roce 1547 při porodu svého patnáctého dítěte. Letohrádek Královny Anny je dnes považován za nejčistší renesanční architekturu. Italský stavitel Paolo della Stella vytvořil překrásné kamenné reliéfy na arkádách ochozu vyobrazujících mytologické výjevy, lovy a války.
V roce 1562 se rozhodl Ferdinand I. před letohrádek ještě přistavět fontánu. Odlití fontány z bronzu provedl zvonař Tomáš Jaroš, autor zvonu Zikmund v chrámu svatého Víta. Renesanční fontána vyniká bohatou figurální výzdobou, z níž tryskající voda vytváří tóny.
Na okraji Jeleního příkopu byla postavena architektem Bonifácem Wolmutem renesanční budova tzv. míčovna - objekt, který sloužil k zábavě a míčovým hrám (v 16. století). Průčelí je zdobeno krásnými sgrafity, představujícími dvacet alegorických ženských postav. Protože byla za 2. světové války budova bombardována a vzor pro zničené sgrafito ve střední části se nedochovalo, uvidíte mezi sgrafity i srp a kladivo.
V severní části zahrady byl umístěný okolo roku 1820 skleník. Zpočátku byl označován jako Zwinger, neboť se podobá stejnojmenné památce v německých Drážďanech. Ve 2. polovině 19. století k němu byl přistavěn další skleník, který byl po druhé světové válce prodloužen až ke Lvímu dvoru. Empírový skleník se po rekonstrukci poprvé otevřel v roce 2013 výstavou Předjaří v Královské zahradě.
Již čtvrtý ročník oblíbeného formátu expozice, v níž se snoubí krása rostlin vypěstovaných zahradníky s krásou uměleckých předmětů z hradních sbírek, letos představí předměty, které měly něco společného s vodou.
Návštěvníci uvidí umělecky hodnotné modely kašen a fontán, barokní chrliče v podobě draka, biedermeierové záchody i další historické předměty, mezi nimi i zbytky hradního vodovodu, jehož tradici založil Karel IV.
Expozice bude otevřena denně od 3. až 14. března od 10 do 17.30 hodin.
Výstavu připravila Správa Pražského hradu pod záštitou manželky prezidenta republiky Ivany Zemanové.
