Hlavní obsah
I po dvaceti letech se vrací kruté vzpomínky v živé podobě. Foto: Archiv VÚB

Temná noc před dvaceti lety změnila město v nedozírné jezero

Dvacet let uplynulo od tragédie, která bude navždy zapsaná černým písmem v kronice města Ústí nad Orlicí. Během jediné noci okolí Tiché Orlice a přilehlá část města byly zaplaveny, ocitly se zhruba dva metry pod vodou. Stalo se tak 7. července 1997.

I po dvaceti letech se vrací kruté vzpomínky v živé podobě. Foto: Archiv VÚB
Temná noc před dvaceti lety změnila město v nedozírné jezero

Tradiční oblíbená procházka přírodou podél Tiché Orlice přes most do rozlehlých luk je v těchto dnech spojena s událostí, která je nejen smutnou historií města, ale i osudovým mezníkem života mnohých obyvatel.

Při každém kroku touto cestou jako by šedivá obloha při schování slunka za mráček se nepříznivě vkradla do mysli a oči s obavami pohlížejí vzhůru. Po obloze však v dnešní den plují beránky bezpečně vysoko, které ladí s poklidnou pastvou oveček na druhé straně vycházkové cyklostezky.

To tenkrát, před dvaceti lety, v absolutní tmě, kdy ani ruka těsně před obličejem nebyla vidět, za hrůzného burácení snad mračna sestoupila až k zemi, aby jako z konve vylila nashromážděnou vodu. Těžko posoudit, zda bylo lepší vidět či nevidět toto běsnění. Ovšem ráno předčilo všechny nestrašlivější představy. Místo ulic vodní pláň, široko daleko, kam se dalo dohlédnout.

Další kroky vycházky jsou doprovázeny tichým šumem poskakujících vlnek po kamenech na dně koryta řeky a pohodu dne potvrzuje postava rybáře, který trpělivě čeká s prutem u nedaleké tůňky. A zase další vzpomínky vzbuzují představu valícího se proudu vody do ulic. Z hájovny za řekou rychle odjížděla rodina do bezpečí i s veškerým domácím zvířectvem, z kotců u psího cvičiště byli rychle odváženi psi.

Vyjeli i hasiči, aby včas evakuovali lidi bydlící blízko u řeky. I když jejich zásluhou nebyl nikdo v přímém ohrožení života, o dramatické okamžiky nebylo nouze. Člun hasičů byl stržen prudkým proudem takovou silou, že jeden se neudržel a vypadl. Zbývající měli co dělat sami se sebou a v prvních chvílích neměli možnost svému kolegovi pomoc. Naštěstí ho proud vrhl na zatopený dřevěný plot, kterého se dokázal zachytit a počkat, až se člun dostane do bezpečí.

Nikdo ze vzdálenějších ulic netušil, jak nebezpečné je setrvat v domovech. Ráno pak obyvatele vítalo na půdách v domech obklopených kolem dvou metrů vody.

V smutném zamyšlení byl dalším cílem vycházky nový most. Na klidném toku řeky chybí splav, jehož romantické okolí se stalo exteriérem filmu Kasaři. Romantiku nyní nahrazují na vysokém břehu lavičky s možností sledovat hejno divokých kachen, které trvale osídlily toto místo.

Zbořením okolních domů byla posunuta i přístupová cesta k řece, která vede do města jinou trasou. Za mostem se obnovil život v hájovně a rozhlehlý prostor ZO kynologie slouží opět k výcviku psů. Na upravené stezce lze minout přírodní charakter a několik meandrů řeky až k odpočivadlu u bývalé plovárny, nyní aquaparku. I zde povodeň maximálně poničila veškerá sportovní zařízení. Ohromné jezero zatopených luk sahalo až k Libchavám.

Zpáteční cesta kolem upravené lávky a studánky U Panenky Marie dává nahlédnout na nový obraz města s železničním viaduktem, kde soutok Třebovky a Tiché Orlice prochází regulací.

Tak takové bylo osudové rozloučení s 20. stoletím a takové je město Ústí nad Orlicí v 21. století. Ještě poslední pohled na oblohu: snad dnes pršet nebude a vůbec již nikdy tolik, s takovými následky.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků